Málokdo ví, že celá řada významných českých památek nese kadaňskou stopu. Ta má svůj původ v tamní cihelně, kde se vyrábějí cihly, obklady, šamoty i zdobné prvky pro průčelí domů tradičním způsobem. Tedy z velké míry ručně. Z Cihelny Kadaň pocházejí cihly schodiště na Vyšehradě, dlažba v zámecké mincovně v Českém Krumlově, zákryty komínů na Pražském hradě i dlažba využitá při nedávné rozsáhlé rekonstrukci hradu Karlštejn.

Cihelna, která je rodinným podnikem, v tuto chvíli prožívá těžké období. V dubnu totiž vyhořela. Požár strávil velkou část prvního patra původní budovy z konce 19. století a poničená je také pec. Na jedné straně areálu se tedy stále odklízejí následky a ve druhé pokračuje výroba, i když v provizorních podmínkách.

Obří překladiště otevřela společnost PPL v areálu bývalého ČKD na okraji Hradce Králové
Až půl milionu balíků denně. V Hradci Králové vznikla největší třídírna v zemi

Cihelnu vede Dušan Grmolec, který pochází ze starého cihlářského rodu z jižní Moravy. Do Kadaně přišel před necelými třemi roky.

„Pamatuji si, jak jsme ji s původním majitelem procházeli a říkali: tohle je potřeba automatizovat, tohle zmodernizovat, tamto optimalizovat,“ zavzpomínal současný šéf. „Když jsem se ale rozkoukal, řekl jsem si ne! Tohle bude kouzelné nechat, jak to je. Necháme si tradiční rukodělnou a napůl strojní výrobu a budeme se tady v tom objektu z roku 1885, který má ohromného genia loci, soustředit na výrobky s vyšší přidanou hodnotou,“ dodal.

Láska k cihle

Cihlářství má v krvi. Věnoval se mu jeho děda, táta a on sám studoval na Vysokém učení technickém v Brně obor výroby stavebních hmot a projektování stavebních dílců se zaměřením na keramiku. „Jsem vystudovaný cihlář,“ uvedl se smíchem. Řemeslu učí i svého syna. V podniku zaměstnává čtyřicet pracovníků z Kadaně a okolních vesnic. Podle svých slov se snaží o přátelskou atmosféru na pracovišti, tedy pravý opak toho, co zná z korporátního prostředí v Evropě, kde dlouhodobě působil na vysokých pozicích.

Cihly a další materiál se v kadaňské cihelně vypalují až na 1200 stupňů Celsia, zatímco jinde pro běžnou produkci stačí kolem 900 stupňů. Materiál se vozí z různých míst České republiky a Německa. Další rozdíl je v barevnosti a tvarech výrobků.

Specializací cateringových služeb GastroEvent.cz je zajištění tradičních i netradičních událostí. Zajišťují firemní rauty české i světové kuchyně, vánoční party, soukromou oslavu, zahradní party, ale i svatbu, nebo zabijačkové hody
Spokojení klienti mi za ty probdělé noci stojí, říká majitel cateringové firmy

„Nevyrobíme tady dvě stejné cihly, to je to kouzlo. Co děláme my, robot nedokáže,“ usmál se Grmolec. „Navíc to jsou cihly s příběhem. Uvedu příklad: Je známo, kde byl pohřbený jeden z věrozvěstů, svatý Cyril. O tom, kde byly uložené ostatky svatého Metoděje, ale existuje řada hypotéz. Podle jedné by mohly být uložené v kostele v Děvíně, pro který jsme vyrobili dlažbu,“ vylíčil.

Mezi tím, jestli půjdou cihly a další výrobky do památek, moravských vinařství či chalup v Krušných horách, nedělá rozdíly. „Máme například zákazníka na východním Slovensku, dědu Kudláčka, ten má naší dlažbou vydlážděnou půlku chalupy a je to nádherné,“ zmínil ředitel. „Děláme zakázky za statisíce, ale dodáme i krabici obkladových pásků pro malé vinařství,“ dodal.

Vlídní konkurenti

Požár, který cihelnu zachvátil 20. dubna, ovšem udělal velkou čáru přes rozpočet. Podstatnou část prvního patra budovy proměnil ve spáleniště, odstavená je také pec, která pojala až 25 tun materiálu k výpalu. Podle předběžných odhadů ředitele škoda přesáhla 100 milionů korun.

Výroba ale stále jede, i když to stojí daleko více úsilí. Cihelně v těžké situaci pomohli konkurenti a pustili ji do svých vlastních pecí. Rozjeté zakázky se tak momentálně vypalují na pěti místech Čech a Moravy, kam jezdí Kadaňští pěchovat a vybírat pece nezřídka o nedělích. Výroba je zpožděná. Odběratelé jsou ale solidární, žádnou ze zakázek zatím nezrušili.

Ilustrační snímek
Firma z Šenova zahájí opravy tanků T-64. Ty následně poputují na Ukrajinu

Akcionáři společnosti Cihelna Kadaň počítají s obnovou historické budovy. Nové využití tak našla výkresová dokumentace z 19. století, kterou poskytl Státní okresní archiv se sídlem v Kadani. „Kreslíme podle ní dřevěný krov, protože cihelnu chceme uvést do původního stavu,“ uvedl Grmolec. Pec, pocházející ze začátku milénia, by měla být opravená na podzim.

Snahu cihlářů sleduje vedení města Kadaň. To oceňuje snahu o obnovení budovy i výroby v původním rozsahu. Nedlouho před požárem jednalo s ředitelem o bližší spolupráci.

„Byli jsme příjemně překvapení, že máme v Kadani firmu s tak kvalitními cihlami, že jsou ve velkých památkových objektech typu Karlštejn,” ocenil starosta Jan Losenický (ODS). „Domlouvali jsme se na možném zpřístupnění starých provozů, což by mohla být nová turistická atrakce Kadaně,“ dodal.

Velký požár cihelny krotilo 20. dubna šestnáct jednotek hasičů, které využily také výškovou techniku. Vyhlášen byl nejvyšší stupeň poplachu. Z budovy vyběhlo 25 lidí, jeden člověk se nadýchal kouře. Událost ovlivnila také provoz na blízké železniční trati v úseku Kadaň - Kadaň předměstí, kde po několik hodin nejezdily vlaky. Příčiny požáru stále šetří policie. „Zatím nemáme nic nového ke zveřejnění, nadále čekáme na výsledky odborných expertíz," uvedla policejní mluvčí Pavla Kofrová.