Vše začalo v polovině 19. století. Svůj první závod na území zemí Koruny české zde totiž založil Michael Thonet, vynálezce ohýbaného nábytku a zakladatel značky TON.

Byl to také koryčanský závod, kde vznikla slavná „toneťácká“ židle s označením 14, které se do dnešních dnů prodalo více než 80 milionů kusů byť už se nevyrábí v Koryčanech, ale ve fabrice v Bystřici pod Hostýnem, kam Thonet převážnou část výroby časem přesunul.

Druhým rokem vyrábí Jan Bareš různé pochutiny v Sýrárně Bratří Brunnerů v Jarošově nad Nežárkou.
V nenápadném domě vznikají lahůdky. Hlavní je kvalita, říká majitel sýrárny

„Židle byla údajně plánovaná do Vídně, pro kavárenské zařízení. První exemplář vznikl v roce 1859, tedy tři roky po otevření závodu,“ říká současný kronikář Koryčan Zdeněk Horenský. Firma však z Koryčan ani po otevření továrny v Bystřici pod Hostýnem, která se stala novým sídlem společnosti, zcela neodešla.

Závod fungoval až do konce druhé světové války. Zatímco se zakladatel Michael Thonet přestěhoval do města pod svatým Hostýnem, správou místní filiálky pověřil jednoho ze svých synů. Ten se mezi zaměstnanci těšil oblibě. „Pan továrník se i k té poslední uklizečce choval velmi slušně. Vážil si svých zaměstnanců,“ podotýká Horenský. V dobách největší slávy podle něj fabrika zaměstnávala 1200 až 1500 lidí.

Michael Thonet a jeho synové po sobě zanechali v Koryčanech také krásnou vilu, občas přezdívanou jako zámeček. Původně ji rodina využívala k bydlení.

Zrnko kafe otevřel Michal Lička s manželkou Markétou na náměstí v Raškovicích letos v květnu.
Majitel úspěšné kavárny v Beskydech: Kdyby to nefungovalo, šel bych do fabriky

„Po odchodu Thonetů sloužila k mnoha účelům. Jednu dobu v ní byla například školka, pak tam byl i obchod smíšeného zboží. Ve sklepě bývaly kroužky pro děti, mandlovna. Byla využívána na všechno, ale celá ta desetiletí se nikdo o budovu nestaral. Vila chátrala a dnes je v zuboženém stavu,“ konstatuje s povzdechem Zdeněk Horenský.

V posledních letech se konečně objevuje myšlenka rekonstrukce vily a okolního parčíku. V loňském roce si zámeček prohlédli také ministr kultury Lubomír Zaorálek a předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

Plný „kulturák“ nábytku

Poslední z rodiny Thonetů odešel z Koryčan na konci druhé světové války. Pak nastal rychlý obrat. Zatímco od svého založení až po rok 1946 byl dřevozpracující podnik poměrně stabilní, během následujících sedmi desetiletí prošel mnoha změnami.

Odstartovalo to vyvlastnění továrny, ke kterému došlo hned po druhé světové válce. Spojitost s rodinou Thonetů postupem let zcela zmizela. Také název byl změněn a závod byl začleněn do nového podniku Spojené UP závody. A změnil se také hlavní sortiment. Výrobu židlí odvál čas a UP nábytkářské závody se začaly soustředit na nábytek do ložnice.

Karel Fürbach z Volar sedmadvacet let předvádí výrobu dřeváků. Na Volarských slavnostech dřeva nikdy nechyběl.
Od malička miloval vůni dřeva. Nyní muž vyrábí dřeváky, ty ale nejsou na prodej

„Pamatuji si, že nábytku do ložnice bylo tolik, že ho skladovali i v místním kulturním domě,“ usmívá se Zdeněk Horenský.

Po revoluci se fabrika vrátila do soukromého vlastnictví, přejmenovala se na Koryna (název ze spojení prvních slabik sousloví koryčanský nábytek) a opět změnila svůj „vývozní“ artikl. Začala se soustředit na výrobu kuchyní a dařilo se jí. Kuchyně Koryna byly oblíbené, časem se však objevily finanční potíže. Společnost před úpadkem zachránila firma LA Bernkop, která ji koupila a stala se jediným akcionářem. Sláva, kterou firma zažívala v dobách Michaela Thoneta, se však dosud nevrátila.