Největší propad tržeb zaznamenali na jaře loňského roku. „Nyní se držíme průměru. Samozřejmě máme pokles v tom, že máme zavřené agroturistické středisko, což nás mrzí a bere nám to prostředky pro to, abychom mohli dál rozvíjet náš chov. Nicméně, pokud nedojde k dalšímu propadu, tak nás to nepoloží na lopatky. Jistotu ale nemáme,“ upřesňuje Jitka Dobrovolná.

I tak ale dále pokračují na farmě v Ratibořicích ve výrobě. „Na vrcholu sezóny zpracováváme denně okolo tisíce čtyři sta litrů mléka. Máme zde vybudovanou mlékárnu, kde zaměstnáváme šest lidí. Z kozího mléka zpracováváme zakysané výrobky a kozí sýry. Nejoblíbenější jsou jogurty a kefír. Když se dají dohromady všechny příchutě, máme okolo třiceti produktů. Letos se nám podařilo vyhrát cenu regionální potravina za náš pomazánkový sýr,“ doplňuje Dobrovolná.

Kuchař domova Clementas v Mlékovicích na Kolínsku Pavel Štěpánek
V luxusním hotelu skončil kvůli covidu. Teď šéfkuchař vaří v domově důchodců

Rodinná farma má svoje stálé zákazníky. „Kozí výrobky kupuji pravidelně, dávám je hlavně dětem, protože jsou zdravé. Většinou si je kupuji v obchodech zdravé výživy, ale až to situace umožní, určitě se s dětmi pojedeme na farmu zase podívat. Vždycky když vidí kozy a kůzlata, mají krásný zážitek,“ říká jedna ze zákaznic Zuzana Krejcarová.

Dokonce pro letošní rok chystají i novinky. „Připravujeme pro trh syrovátku, která bude mít levandulovou příchutí, mně osobně velmi chutná. Máme tady na farmě i vlastní políčko s levandulí,“ poodhaluje zakladatelka.

Cesta za velkým snem 

Chovu koz se v obci nedaleko Jaroměřic nad Rokytnou věnují už téměř třicet let. „Konkrétně od roku 1994, kdy jsme si pořídili první čtyři kozičky. Hospodářství nám bylo vráceno v restituci po rodičích mého manžela ve značně zdevastovaném stavu. Manžel měl k tomu místu pouto,“ vypráví Jitka Dobrovolná.

K. M. Saddlery. Tak se jmenuje firma manželů Radoslava a Martiny Zlých, kteří jsou schopní z kůže vyrobit prakticky cokoliv.
Kabelky i obojky pro psy. Výrobky z kůže jsou v Metylovicích rodinnou tradicí

Společnými silami pak krok po kroku začali s velkým snem. „Měli jsme víru, že to má smysl. A proč kozí farma? V době kdy jsme začínali, jsem sledovala trh a neviděla jsem nic jiného než přebytky. Věděla jsem, že musíme zkusit něco, co na trhu chybí, protože budeme relativně malý subjekt, který ale bude mít specifickou výrobu. Byli jsme se dokonce podívat i ve Francii a Holandsku, kde jsme si v obchodech všimli, že vedle kravského je i kozí mléko. Řekli jsme si, že když to funguje v zahraničí, proč by to nešlo i v Česku,“ vzpomíná Jitka Dobrovolná.