Josef tehdy pracoval v Horním Maxově u Jablonce nad Nisou jako sociální pracovník s postiženými, Adéla byla lektorkou v sousedních Hejnicích ve středisku ekologické výchovy. Když večer přijeli unavení domů, čekal je zarostlý pozemek a tak trochu vybydlené místnosti. „Říkali jsme si, co s tím, musíme vymyslet nějakou činnost tady,“ říká Adéla.

Josef navrhl práci se dřevem, ale nápad se neujal. Do cesty jim vstoupila levandule. Adéla už v roce 1994, kdy jí bylo osmnáct, vyjela na dva roky do Francie jako au pair, po návratu se vdala a s prvním mužem a malou dcerou se vydala do Francie podruhé, tentokrát na tři roky. A právě při dumání nad tím, kam se vrhnout, si v Raspenavě na Francii vzpomněla.

Očarována Francií

„Ta francouzské levandulové pole mě učarovala, zamilovala jsem se do nich, a napadlo mě, co zkusit tohle. Mluvila jsem s botanikem a ten říkal, že právě tady proudí teplý proud z nedaleké Žitavské pánve. A navíc jsem absolvovala kurz Pozoruj a jednej, který byl o permakultuře a založení zahrady. Takže jsem pak rok pozorovala zahradu, tu odlehčenou písčitou půdu, kterou má levandule ráda,“ vzpomíná Adéla.

Začal kolotoč promýšlení, vymýšlení, shánění. Nakonec se vše podařilo i za pomoci evropské dotace a v roce 2019 začala fungovat společnost Jizerská Levandule. Když měla Adéla za sebou všechny administrativní procesy, potřebné stroje, pomůcky, zasadila první levandule a začala se o ně starat se třemi dámami, které zaměstnala díky evropské dotaci, přišla rána v podobě loňského března a covidové stopky.

„To bylo hodně špatné období, jen jsme se rozjeli, rozkoukali, najednou brzda. Založili jsme e-shop a nějak se tou dobou prokousali. I díky některým restauracím, které na nás nezanevřely a odebíraly. Nyní už jedeme naplno,“ říká.

Léčivé účinky

Levandule není náročná na pěstování, ale vyniká svou vůní a léčivými účinky. Právě proto ji tu zpracovávají do různých produktů – květinových vod, sirupů, solí do koupele, čajů, vonných paliček, vonných pytlíčků, polštářů a dalších výrobků.

„Produkty jsou určené všem, kteří preferují vše, co voní po levanduli, přírodní kosmetiku, zdravý životní styl a květiny,“ popisuje Adéla. Levanduli v Raspenavě nejen pěstují a sklízejí, ale i suší a sami zpracovávají.

Nápadů má paní Adéla spoustu. Například workshopy, programy pro děti, ale třeba i možnost svatebního obřadu v levandulovém poli. Ostatně tohle si Adéla s Josefem vloni zažili jako premiéru sami na sobě. K tomu mají domluvu s několika fotografy, kteří zájemce přivezou do levandulového království vyfotit. Jednou se určitě objeví i levandulový sirup s příměsí máty a také meduňky. A třeba tu bude i ubytování v levandulovém poli.

„Hlavně bych ale chtěla zaměstnávat tak deset žen, které by některé činnosti mohly zajistit z domova a tím by měly ulehčenou životní situaci.“

Kosmetika, lékařství i kuchyně. Tam všude má levandule nezastupitelné místo. Stejně jako v oblíbeném provensálském koření. „Naše babičky tuhle bylinku využívaly jako prostředek proti molům,“ usmívá se paní Adéla a připomíná, že bez pomoci a podpory dnes už manžela Josefa by levandulový sen nemohla žít. Její manžel, sociální pracovník se zaměřením na pěstounskou péči, je jejím velkým pomocníkem a oporou. Navíc v mladší šestileté dceři vidí svoji následovnici, protože levanduli miluje, vymýšlí i nové levandulové produkty, jako třeba bonbony či levandulové krmení pro zvířátka.

I když toho měla „levandulová královna“ jednu chvíli plné zuby, říká, že je spokojená a že je důležité se občas zastavit a ohlédnout za tím, co se podařilo. „I cesta je cíl,“ utrousí na rozloučenou Adéla Heindorferová, za kterou se lidé mnohdy otáčejí, protože levandulí je provoněná skrz naskrz. Z její tváře lze ale vyčíst, že i přes mnohé trable si tu žije doslova v levandulovém ráji.