Co bylo podnětem pro vznik spolku, který se o budovu v posledních letech stará a snaží se získávat prostředky na jeho provoz i nutné opravy?
Nejstarší kamenné kino v Liberci bylo postaveno v roce 1922 ve stylu Art deco. Když byl v roce 2008 ukončen provoz kina, objekt značně zchátral a v roce 2012 město Liberec dokonce zvažovalo jeho prodej do soukromých rukou. To se nám nelíbilo, a tak jsme spolu s kolegy založili občanské sdružení pod názvem „Zachraňme kino Varšava“ (pozn. dnešní spolek „Kino Varšava, z.s.“), který si kino pronajal a od té doby tu provozuje kulturní akce a usilovně pracuje na jeho obnově. Příští rok to bude už deset let, co se o tento objekt náš spolek stará.

Deset let je dlouhá doba, co je pro vás motivací a co naopak brzdou?
Největší motivací je určitě podpora občanů, což se teď vlastně ukázalo v téměř krystalické podobě. Koncem loňského a začátkem letošního roku byl díky vládním opatřením proti šíření pandemie provoz kina zcela znemožněn, neměli jsme tedy žádné příjmy, přitom bylo potřeba dál platit nemalé provozní náklady. V tu chvíli nás podrželi lidé, kteří nám fandí. Posílali spolku finanční dary v takovém rozsahu, že se podařilo provoz kina udržet. Další motivací pro mě osobně jako architekta je i to, že se postupně daří zachraňovat historicky a architektonicky cenný objekt. Určitou komplikací pro nás je, že jsme stále v pronájmu, což je v mnoha směrech nevýhodou. Také jednání s institucí, jakou je vedení stotisícového města, je někdy obtížné. Ale snažíme se s tím nějak popasovat a společnými silami budovu kina dávat dohromady.

Na jaký typ akcí se zaměřujete?
Programová skladba zatím činila 50-60 procent filmů, 40 procent tvořily přednášky a další akce jako například autorská čtení, divadelní představení, výtvarné výstavy apod. Do budoucna se ale chceme více zaměřit na film. Je to celkem logický a přirozený vývoj, chystáme se digitalizovat kino a tím se rozšíří naše možnosti. Dosáhneme díky tomu na 90 % celkové produkce, kterou zatím uvádět nemůžeme, a tak bude možné nabízet v prostorách kamenného kina i žhavé novinky.

Prostory kina Varšava rozhodně mají své kouzlo a jsou díky tomu vyhledávané i pro konání několika významných akcí, mohl bys je jmenovat?
Mezi ty nejznámější určitě patří mezinárodní filmové festivaly Febiofest, Nisa Film Festival, nově Anifilm nebo Sport Film, jsme také součástí mezinárodního festivalu současného tance Tanec Praha.

Jak jste přežívali koronavirovou krizi a jaký je váš návrat k normálu?
Tady bych opravdu rád znovu poděkoval všem filantropům a dárcům, kteří nás nenechali doslova „zhasnout“. Když jsme loni v březnu byli nuceni zavřít, měli jsme velké dluhy. Jako multižánrový kulturní stánek jsme byli zpočátku pro systém nezařaditelní a neměli možnost čerpat různé příspěvky nebo nabízené bonusy či kompenzace. To se teď naštěstí změnilo a po roce a půl jsme dosáhli na podporu pro uzavřené podniky v programu Covid 21, za což jsme velmi rádi. Díky tomu se pomalu vracíme do normálu. Přes léto bude kino fungovat v běžném provozu a na podzim chystáme k výročí oslav 100 let od vzniku budovy kina sbírku, která umožní již zmiňovanou digitalizaci. Sbírka bude pořádána formou kampaně na Hithitu (www.hithit.com), což je platforma, která propojuje kreativní lidi s těmi, kteří je chtějí podpořit. Kampaň by měla běžet od 15. září a rádi bychom, aby akce vyvrcholila v rámci mezinárodního dne darování Giving Tuesday 2021 (www.giving-tuesday.cz), který letos vychází na 30. listopadu a kde bychom rádi uvedli kino Varšava již v digitálním formátu.