JIŘÍ MACEK

 Zároveň absolvovala předměty jako Neurovědy, Vývojová psychologie, Afektivní vědy, Filozofie psychologie, programování pro psychology a také spoustu statistiky.

Na každý předmět dostávali akademické články, které si měli načíst, aby byli připraveni o nich diskutovat. „Jelikož nás bylo na předmětech maximálně čtrnáct, všichni se většinou dostali ke slovu, a tak bylo třeba přípravu opravdu nezanedbat. V rámci studia se pak každý student zapojil do laboratoře. Já jsem byla v TOPIC Lab, která se zaměřuje na duševní zdraví dětí,“ říká pětadvacetiletá Marie Polášková.

Věnujete se psychickým onemocněním u dětí a dospívajících. Kde vznikl váš zájem o tuto oblast?

Během pandemie jsem díky mamince, která je učitelka, viděla velmi zblízka, že děti lockdownem neuvěřitelně trpí. Už před pandemií jsem vnímala, že je co zlepšovat – studenti by měli mít na školách efektivní programy proti šikaně, možnost se kdykoliv obrátit na psychologa, učit se o tom, že starat se o duševní zdraví je stejně důležité, jako starat se o to fyzické. Můj zájem o vývojovou psychologii začal ale už během mých bakalářských studií, které jsem též absolvovala ve Velké Británii na Durham University, kdy jsem byla součástí výzkumné skupiny zaměřující se na vývoj percepce u dětí. Během bakaláře jsem si navíc uvědomila, že se v Anglii na téma duševního zdraví nahlíží dost jinak, než u nás v Česku. Zatímco u nás je toto téma stále velmi opomíjené, v Anglii na univerzitě to byla jedna z priorit – aby studenti dbali na svou psychiku navzdory náročnosti školy.

Proč jste si vybrala Oxford?

Oxfordská univerzita je v oboru psychologie nejlepší v Evropě a lákalo mě učit se od těch nejlepších. Zároveň se mi líbily oxfordské laboratoře zaměřující se na duševní zdraví dětí. Laboratoře úzce spolupracují s britskou vládou, výsledky studií mají přímý přesah do praxe, jelikož jsou brány v potaz při na-stavování vládních opatření a strategií. Reálný dopad, který oxfordské laboratoře mají, byl pro mě inspirací.

Kolik studium stálo a jak jste dokázala sehnat peníze?

Školné stálo 25 900 liber a podařilo se mi na něj vybrat peníze z veřejné sbírky na Donio.cz. Celé to trvalo asi dva měsíce a musím přiznat, že to byly opravdu intenzivní chvíle. Samozřejmě jsem moc doufala, že se to vybere, ale přeci jen, bylo to opravdu hodně peněz, a tak mě velmi překvapilo, že se to celé nakonec povedlo. Na životní náklady jsem pak získala štědrou finanční podporu od nadace Bakala Foundation v podobě stipendia Scholarship (přihlášky k dalšímu ročníku stipendia Scholarship jsou otevřeny nyní do 18. ledna 2023 – pozn. red.).

Co jste zkoumala v rámci vašeho projektu?

Na Oxfordu jsem byla součástí projektu, který má za cíl identifikovat úzkosti u dětí skrze školy a následně jim nabízí odbornou pomoc. Projekt byl výjimečný v tom, že dětem poskytoval psychologickou pomoc skrze supervizi rodičů – rodiče dětí s psychickými obtížemi byli vedeni psychology k tomu, aby dokázali se svými dětmi efektivně pracovat, a tím jim pomohli. Jelikož jde o velký projekt, který trvá pět let, a já byla v Oxfordu pouze na rok, zapojila jsem se do první části sběru dat na základních školách. Zkoumala jsem pak, do jaké míry školní prostředí ovlivňuje duševní zdraví svých studentů a jaké konkrétní faktory jsou s tímto asociované. Ukázalo se, že školy skutečně mají určitý vliv na to, jaké procento žáků trpí úzkostmi, depresivními tendencemi a poruchami chování. A jedním z podstatných faktorů byl socioekonomický status – školy s větším procentem dětí pocházejících z chudších rodin vykazovaly horší duševní zdraví svých žáků v porovnání s ostatními školami.

Budete v projektu pokračovat, nebo vymyslíte tady v Čechách něco podobného?

Moc bych si přála převzít koncept práce s rodiči, který moje laboratoř v Oxfordu využívá, a aplikovat ho do českého prostředí.

Co dál ve vztahu k psychickým onemocněním chcete podnikat? Máte nějaké vize, myšlenky, sny?

V tuto chvíli se hlásím do psychoterapeutického výcviku a plánuji doktorát. Vizí mám spoustu, jen času na realizaci je málo. Ráda bych pomohla s překladem knihy od mé vedoucí diplomky z Oxfordu a práci své oxfordské laboratoře přinesla do českého prostředí. Moc mě láká práce s rodiči – vzdělávání rodičů, jak pomoci svým dětem, které se potýkají s psychickými nemocemi. Rodiče mají obrovskou moc svým dětem pomoci, jen často neví, jak na to. Mám nápad na nový projekt, který by se okolo tohoto tématu mohl točit a věřím, že jej příští rok začnu realizovat.