Vinaři na konci srpna vyrazili pro první hrozny na burčák a de facto odstartovali vinobraní. V létě se zatím střídaly etapy veder i dešťů, v jaké zdravotní kondici se nacházejí hrozny před hlavní částí sklizně? U raných odrůd pro burčáky je nyní zpoždění týden až dva, projeví se taková prodleva i u pozdnější odrůd?
Z dlouhodobého hlediska vinobraní začne v obvyklém termínu kolem 15. až 20. září, a i průběhem počasí půjde o standardní ročník. Srpnové deště došly přesně v pravý čas, hrozny dostaly dostatek vláhy a vysoké teploty na konci srpna a začátkem září révě jen prospívají. Hrozny jsou ve velmi dobré zdravotní kondici, a pokud nebudou nějaké problémy, půjde z hlediska množství o nadprůměrnou sklizeň. Uvidíme ale, jak se to bude dál vyvíjet po zbytek září.

Když zmiňuju burčák – ten  je mezi českými spotřebiteli mimořádně populární, nově se při jeho výrobě prosazují i nově sázené odrůdy, jako je Solaris. V čem spočívá jejich hlavní výhoda?
Jedná se o velmi ranou odrůdu, která již nyní na konci srpna má dostatečnou cukernatost vhodnou pro produkci vína, tedy i burčáku, který je mezistupněm při výrobě vína. Navíc jde o PIWI odrůdu odolnou vůči všem významným chorobám révy. Postačí u ní plně dvě ošetření za rok, a tak jsou už v průběhu srpna splněny předepsané ochranné lhůty.

Evropská komise přijala v srpnu opatření, která mají pomoci producentům ovoce, zeleniny a vína vypořádat se s dopady extrémního počasí na kontinentu.
Evropská Unie zachraňuje vinaře. Povolila udělat z přebytku vína líh

Zákazníky samozřejmě zajímá i cena, bude burčák letos dražší, či ceny zůstanou stejné?
S ohledem na zvýšené vstupy prakticky v každé položce nákladů lze dovodit, že tyto budou muset být přeneseny do výsledné ceny burčáku. Ceny burčáku detailně nesledujeme, ale je potřeba si uvědomit, že každý hrozen sklizený v České republice je kvůli legislativně limitované rozloze vinic poměrně vzácná surovina. Každý vinař proto zvažuje, nakolik je pro něj rentabilní prodat jej jako burčák, nebo zda z něj vyrobí víno.

Tuzemské vinařství procházelo u uplynulých letech bouřlivým obdobím, náklady rostly, prodejů kvůli covidu ubývalo. V jakém stavu je vinařství letos? Stabilizovaly se ceny za ošetření vinic či obalový materiál?
Navýšení nákladových cen se týká prakticky všech položek. Ceny někde narostly až neuvěřitelně. Aktuálně již došlo k jejich stabilizaci, ale bohužel ani s ohledem na snížení cen energií a paliv zatím nepozorujeme jejich pokles.

Spotřební daň na tiché víno nebude, řekl Petr Fiala. Debatu už otevírat nehodlá:

Zdroj: Deník

Veřejnost ale letos o vinařích slyší hlavně kvůli spotřební dani. V rámci konsolidačního balíčku se daň na tiché víno zavádět nebude, což ale část veřejnosti či komentátorů popudilo. Nebojíte se toho, že se část zákazníků na české a moravské víno „naštve“?
Veřejnost a komentátory to popudit mohlo, ale to pouze z toho důvodu, že neznají všechny argumenty, proč vinařské státy v celé EU mají tuto daň v nulové výši. V každém případě ta část skutečných zákazníků moravských a českých vinařů, která zachování nulové spotřební daně vnímá negativně, představuje naprostou menšinu. Vláda naopak v tomto případě dokázala posoudit celý širší kontext a její rozhodnutí je racionální.

V první fázi jste politiky přesvědčili, ale pořád se objevují hlasy některých koaličních politiků, že když ne nyní, tak třeba v příštím roce by se spotřební daň na víno zavést přece jen měla. Chystáte si i nějaké další argumenty, než ty, které zatím zaznívají?
Bez ohledu na hlasy jednotlivců, velmi oceňuji, že ministr zemědělství ustavil pracovní skupinu za účasti ministerstva financí, zdravotnictví, ale také zákonodárného sboru, kde se bude tato problematika projednávat. Pevně věřím, že zde budou předloženy všechny relevantní argumenty pro a proti a bude důkladně zvážen jakýkoliv další krok v této věci.

Ve veřejné debatě někdy zaznívá i to, že by se spotřební daň mohla platit podle objemu, který dané vinařství produkuje. Fungovalo by to v reálu? Nedocházelo by k účelovému dělení firem na menší?
Samozřejmě docházelo, navíc administrativně náročněji, tedy i nákladněji a při celkově nižším výběru daně. Zachování stávajícího stavu je pro stát zkrátka ta nejekonomičtější varianta a ne náhodou mají stejný názor i ostatní vinařské země v EU. Nicméně nevím, co kdo na jednání pracovní skupiny předloží a s jakými výpočty na jednání přijde, aby mohl zpochybnit závěry studie nezávislé agentury E&Y a vzácně jednotnou zahraniční praxi.

Prezident Svazu vinařů Martin Chlad
Boj za nulovou daň? Pistoli u hlavy jsme politikům nedrželi, říká šéf vinařů

Ať už to se spotřební daní nakonec dopadne jakkoli, tak to určitě není jediná věc, kterou se teď vinaři musí zabývat. K jakým změnám musí v oboru dojít, aby tuzemské vinařství nejen přežilo, ale i prosperovalo v další desetiletích, ať už v rovině pracovní síly, energií, klimatické změny, vztahu se státem a EU atd.?
Je potřeba zcela jistě restrukturalizovat celý obor v oblasti výsadeb, odrůdové skladby, ekonomiky dopěstování hroznů, množství sklizených hroznů a náročnosti pracovní síly. K tomu je třeba využít nové technologie a robotizaci, využít odolné PIWI odrůdy, případně využít již osvědčené technologie minimálně řezaných vinic. Při výrobě vína půjde zcela jistě o trend snižování množství alkoholu, produkci lehkých, pitelných vín. Podle mého názoru zde celý svět čeká opravdu velká „revoluce“.