Pane řediteli, jaké výzvy z vašeho pohledu stojí před zemědělci budoucích let? A jaká ohrožení vám dělají největší vrásky?

Dlouhodobou výzvou, místy spíše komplikací a trvalou nutností, je přizpůsobování se současné a budoucí „Společné zemědělské politice Evropské unie“ a jejím nárokům. Co mi ale dělá opravdu vrásky, je dlouhodobý nedostatek pracovníků v potřebné struktuře a kvalifikaci. Ti nám ve všech zemědělských provozech opravdu chybí. A to i navzdory neustálému zlepšování pracovních podmínek, sociálního zázemí nebo řady benefitů včetně bydlení, které jsme schopni jim nabídnout.

Zdroj: DENÍKNedostatek pracovních kapacit a zájemců o práci v zemědělství tedy nevěští moc jistou budoucnost?

Zemědělství má sice nedostatek zájemců o práci, ale nijak se tím neliší od ostatních oborů napříč celou republikou. Proto jsme uvítali příležitost podpořit soutěž Mladý zemědělec, a bereme ji jako jednu z možností, jak opravdu přilákat mladé lidi k zajímavé a pestré práci v zemědělství, která má navíc budoucnost.

Jako partner soutěže tedy cílíte na nahrazení chybného obrazu zemědělství v očích veřejnosti vizí zemědělce jako pracovníka oboru budoucnosti, atraktivního pro nastupující mladou generaci?

ZEMOS si jako regionální partner soutěže od tohoto projektu slibuje postupné zvyšování povědomí o zemědělství jako oboru lidské činnosti, a to nejen u dětí a studentů, ale celé mladé generace. Po dobu několika posledních let totiž pozorujeme i na venkově, že se toto povědomí postupně vytrácí a mizí vztah k půdě a přírodě.

Petr Coufal je zodpovědný za chov prasat v celé skupině AGROFERT a vede i biofarmu Farma Boroví
Zvíře chované v lepších podmínkách má spokojenější život, ale i kvalitnější maso

Které kroky je tedy žádoucí pro zajištění dostatečné obslužnosti zemědělských provozů i pro přípravu zejména mladých nástupců podnikat?

Věci by jistě prospělo zvýšení společenské prestiže zemědělství jako oboru lidské činnosti. Uvědomění si vazby důležité pro lidskou výživu, vazby na krajinu jako prostředí, ve kterém žijeme…

ZEMOS má široké portfolio produkce, od rostlinné přes živočišnou až po bioplynovou stanici. Je pro naši zemi perspektivnější rostlinná, nebo živočišná výroba?

Rostlinná a živočišná výroba jsou vzájemně propojeny a vzájemně se také podporují: rostlinná výroba poskytuje krmivo pro dobytek, proti tomu živočišná výroba organické hnojivo pro obhospodařované polnosti. Proto nelze v žádném případě označit jedno z odvětví za perspektivnější pro jakoukoliv krajinu nebo zemi. Pro ZEMOS je propojení rostlinné a živočišné výroby zásadním stabilizačním prvkem z pohledu ochrany před cenovými výkyvy a extrémními projevy počasí.

Moderním tématem řešeným v zemědělství, zejména chovu dobytka a v živočišné výrobě vůbec, je welfare zvířat. Jaké postupy máte zavedeny a jaké výsledky vám tento přístup přináší?

Tomuto tématu se věnujeme dlouhodobě výstavbou nových stájí včetně zavádění technologií. Pod tím si můžete představit například temperovaná napajedla, stájové ventilátory, kartáčová drbadla, která nejen zpříjemňují prostředí zvířatům, ale jsou dostatečně komfortní i pro ošetřující personál. Skloubit požadavky na welfare a nároky zaměstnanců, není přitom vždy jednoduché. Jako příklad uvedu, že pro ustájený dobytek je přirozenější a tím pádem příjemnější daleko nižší teplota než pro člověka. U dojnice je to asi 5°C, kdy se cítí optimálně komfortně. Pro obsluhující personál to ale představuje práci v teplotně velmi diskomfortním prostředí. Ekonomicky se nám však investice do této oblasti vrací ve vynikajícím zdravotním stavu chovaných zvířat, i s pozitivním dopadem na hospodaření. Z pohledu udržitelnosti této výrobní oblasti se tak jedná sice o finančně velice náročný, ale nezbytný proces.

Ředitel společnosti AgroZZN Jan Bretšnajdr
Mezi mladými panuje mnoho předsudků ohledně zemědělství, říká Jan Bretšnajdr

Jedním z vašich provozů je bioplynová stanice. Jaký má ekonomický přínos pro hospodaření? A je cesta využívání obnovitelných zdrojů energie vhodná pro zemědělství a jeho provozy?

Bioplynová stanice je z našich provozů dlouhodobě ekonomicky nejstabilnější výrobní oblastí. Pro zemědělské provozy našeho typu je rozhodně přínosem. I proto, že při výrobě jak elektrické energie, tak biometanu z bioplynové stanice zužitkujeme vedlejší produkty živočišné výroby, tedy kejdu a zbytky krmiv. Výsledný digestát je stejně následně aplikován jako organické hnojivo nezbavené jiných živin na ornou půdu. Kapacitu provozu naší stanice ale limitují osevní možnosti.

Hlavním krmivem procesu fermentace v bioplynové stanici je kukuřičná siláž. Kukuřici ovšem jakožto rostlinu se zvýšeným rizikem eroze půdy můžeme pěstovat jen na omezené výměře. Nicméně energetická soběstačnost farem je dalším z dobrých cílů udržitelného přístupu k zemědělské výrobě.