Nyní mu už několik let pomáhá s opravami v jejich plzeňské provozovně i jeho syn Martin.
Oprava šicích strojů je specifický obor. Jak jste se vlastně k tomu dostal?
Po vojně jsem nastoupil do domažlického Elitexu, což byl strojírenský podnik na výrobu součástek do textilních strojů. Začínal jsem jako dělník na radiální vrtačce, což sice neodpovídalo mojí nejvyšší dosažené kvalifikaci (vyučen strojní zámečník+ SPŠ strojní v Klatovech), ale v těch dobách ještě bylo normální dělat po nějaký čas i méně kvalifikovanou práci, než nepracovat. Po roce se uvolnilo místo na technické kontrole, kde jsem již plně využil svoji kvalifikaci.
Co vás vedlo ke změně zaměstnání?
Celkem náhodou jsem objevil v novinách inzerát, že Šumavan Domažlice hledá opraváře šicích strojů. Bylo mně 25 let, a tato práce mi připadala pestřejší a více odpovídající mému naturelu. Po krátkém pohovoru s ředitelem závodu jsme si 'plácli', a tak začala moje celoživotní cesta se šicími stroji.
Kde byl pak další přelomový bod Vašem profesním životě?
Přišel rok 1989 a nové možnosti. Ještě během práce v Šumavanu jsem navštívil prodejce šicích strojů pana Diermeiera v Chamu a začal pro něj prodávat šicí stroje jako obchodní cestující. Asi po půl roce jsem ještě našel pravidelnou práci v Německu u firmy Fiedler, která šila konfekci. Zde jsem 13 měsíců pracoval na střihárně a občas i vypomáhal s opravami šicích strojů. Zároveň jsem se v tomto období solidně zdokonalil v německém jazyce, zejména v textilní terminologii.
Hodily se vám tyhle zkušenosti v soukromém podnikání?
Samozřejmě. V roce 1992 jsem si otevřel první prodejnu šicích strojů v Plzeňském kraji, a to v městě Domažlice. O rok později jsem navázal kontakt s ing. Kejkrtem z Prahy, který podnikal v oboru pletacích strojů. Společně jsme koupili činžovní dům v Plzni, kde jsme po krátké rekonstrukci otevřeli naši provozovnu v Plzni. A to bylo 3. května 1993, takže je to letos přesně 30 let. Zájem o pletací stroje během 3 až 4 let ustával a tak jsme zůstali pouze u prodeje a servisu domácích i průmyslových strojů. Po dalších deseti letech můj společník vystoupil z firmy, takže provoz přešel pouze na mne.
Opravíte opravdu všechno, nebo někomu musíte říci, to nejde opravit?
Co se týče servisu domácích strojů, tak opravíme 999 strojů z tisíce. Pokud jsou k opravě třeba náhradní díly, máme kompletní sortiment pouze do námi prodávaných značek. Vzhledem k našim zkušenostem a kontaktům jsme však schopni sehnat cca 70 procent dílů i do značek, které neprodáváme.
S jakými nejčastějšími závadami se setkáváte?
Jedná se o trhání nití, špatné provazování a závady v podávání šitého materiálu.
Denně zvládnete opravit kolik strojů? A opravujete všechny značky? Jsou v nich rozdíly?
Pokud bych byl zaměstnanec, tak lze zvládat denně čtyři až pět strojů, ale jsou občas i takové opravy, kdy se „trápíte“ i půl dne. My jsme ovšem se synem majitelé i opraváři, takže musíme v průběhu dne zvládat opravy, ostření nástrojů, objednávky, fakturaci, podklady pro účetnictví, externí opravy průmyslových strojů, technické a technologické konzultace se zákazníky a další provozní věci. Opravujeme všechny značky, s výjimkou asi tří značek.
Včetně těch historických, šlapacích? A Jak často se s takovou opravou setkáváte?
Ano, i šlapacích, které se u nás v servisu objevují asi tak 1-2 x za měsíc. Tady bych rád vyjasnil pojem „historický“. Tímto titulem se mohou pyšnit stroje s letopočtem 1898, 1899 apod. Vše ostatní jsou pouze staré šicí stroje v černé barvě s různě zdobeným exteriérem.
Zvládáte to sám nebo vám někdo pomáhá?
Jak jsem již zmínil, pomáhá mi už osm let syn Martin, který má specializaci elektro a tím pádem jsme výrazně rozšířili naše služby o opravy průmyslových žehlicích zařízení pro krejčovství a menší šicí provozy. Od roku 2020 jsem veškerou prodejní i servisní činnost převedl na nově zřízenou firmu, kde jsme oba se synem společníky a jednateli. V tomto roce do naší firmy přibyla i nová zaměstnankyně Eva, která absolvovala SPŠ textilní v Jihlavě a skvěle doplňuje náš tým.
A vy sám umíte na stroji šít? Zkoušel jste to a už jste si i něco ušil?
Umím šít na každém šicím stroji, jinak bych jej nemohl opravovat. Součástí každé opravy je totiž ušitý vzorek materiálu a bez něj nelze u nás provedenou opravu zákazníkovi předat. Jiná věc je ovšem technologicky sestavit a nastříhat konkrétní oděv. Ale to už je jiná disciplína, kterou přenecháváme vyučeným dámským, či pánským krejčovým. Na jednu výjimku si ale přece jen vzpomenu. Při mém nástupu do domažlického Šumavanu si mne do „parády“ vzaly ženské na Velkém sále a tam mne naučily nakreslit, střihnout a ušít sportovní trenýrky, které nebyly v té době na socialistickém trhu k sehnání. A to se mi jako aktivnímu sportovci tehdy velmi hodilo. Takže po letech dodatečně děkuji Marušce Přibylové ze Starého Klíčova.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
