Kliknutím zvětšíteVyučil se truhlářem, sám říká, že to byla volba z leknutí, vůbec o dřevu nesnil a neměl tušení, co ho čeká. Absolvoval průmyslovku a po vojně vystřídal řadu podniků, vždy to mělo něco společného se dřevem. V dílně u jeho rodinného domku spolu s dalšími třemi spolupracovníky tenkrát ještě pod hlavičkou JZD restauroval nábytek.
Pak měl autonehodu, marodil více jak rok a následky má dodnes. Nevzdal to a s dalším kolegou se pustili do výkupu a následné opravy starého nábytku z masivu. „V devadesátých letech o něj byl obrovský zájem a my byli jedním z lídrů trhu. Vyváželi jsme do Německa, Rakouska, Francie, Belgie, ale i do Japonska,“ říká.
Jiří Antoš potřeboval sklady na nábytek, a když v roce 1991 odešli Rusové z Milovic, koupil tam haly a pozemky. Později se z nábytku přeorientoval na výrobu dětských hřišť a v Milovicích vyrostl první dřevěný hrad. „Na jedné cestě v Německu jsme s manželkou navštívili podobný park. Seděli jsme na kávě, děti řádily a najednou přišla myšlenka a já manželce říkám: „Postavíme park v Milovicích.“ Manželka zamrkala a usmála se. Bylo jí jasné, že jsem se pro něco nadchnul a že nemá smysl mi to rozmlouvat.“
Psal se rok 2012 a Mirakulum otevřelo brány. „Další pozemky jsem dokupoval, když jsme vzbudili zájem a lidé začali chodit. Investice byly postupné,“ dodává Antoš. Bludiště nad zemí i s osmi sty metrů podzemních chodeb. Megaskluzavka, velké trampolíny, houpačky, lanová centra, lesní hřiště, prolézačky, úzkokolejná železnice, která park propojuje se sousedním tankodromem. Vodní svět a oázy s vodními hříčkami, naučné zahrady. A pak tu bing – jízda z kopec na pneumatice. Oslík, veverka, výr, krkavci, daňci, mufloni, holandské kozičky. Je toho ale mnohem více. A ještě bude.
Jiří Antoš má veliké plány. Park se zvětší na 25 hektarů, investice půjdou do stovek milionů korun. Kdy bude hotovo, to Jiří Antoš nedokáže odhadnout. „V provozu je deset hektarů parku, k tomu pět hektarů parkoviště a máme připravených dalších deset hektarů. Na části nových pozemků už teď vyrostla nejnovější atrakce - dětská zóna s dřevěnou farmou. Proti ní se staví, bude tam dráha na odrážedla, šlapací autíčka, garáže a několik užitkových vozidel, třeba hasiči.
Zájem návštěvníků je zhruba stejný jako před pandemií, ročně park navštíví zhruba 250 tisíc lidí. Tržby parku se každoročně pohybují okolo čtyřiceti milionů korun. Jen v posledním období chyběly návštěvy škol i polští turisté.
Kořeny sahají k dědovi
Jiří Antoš je pořád klukem. Plamínky v jeho očích, když hovoří o všem okolo parku, tomu napovídají. A když se ohlíží do dávné minulosti, zasní se: „Kořeny mého podnikání jsou u mého dědy. Ten vytáhl rodinu vysoko. Měl pět dětí, pronajal si hospodu. Po druhé světové válce koupil dva hotýlky, které mu komunisti sebrali. Ale pořád rodinu někam táhl, měl smysl ve svém životě, v práci, byl tam tah na branku, cíl, myšlenka, vize. To se od něho naučil táta a ten tohle vštěpoval mně. Úspěšně podnikání v sobě spojuje odvahu, zdravý selský rozum, dobré nápady, invenci, taky trochu mít štěstí. A pracovat nejlépe, jak to dokážete. Poctivě. O to se snažím celý život.“
O tom, jak se mu to daří, vypovídá řada ocenění. Třeba zvláštní cena soutěže Dřevěná stavba roku 2012 v kategorii Dřevěné hřiště, cena Vizionář 2012 sdružení CzechInno za společenský přínos v oblasti volnočasových aktivit, výroční ceny Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí za zvláštní přínos či mimořádné zásluhy o rozvoj trhu nemovitostí v České republice a další.
Ceny jsou fajn, ale Jiří Antoš vše shrnuje: „Když vidím spousty spokojených velkých i malých, to je ta nejlepší odměna za všechno, co dělám.“
18
Dům a zahrada
Kondice
Kafe
iReceptář
Celebrity
TN.cz
