Stavební spoření „přežilo“ vládní úsporný balíček a bude dál existovat se státní podporou. Nově ale začnete radit s dotacemi na zateplení, solární panely či tepelná čerpadla a další tituly z Nové zelené úsporám. Jak přesně vaše „zelenání“ bude vypadat?
Stavební spoření tak, jak funguje dneska, tedy spoření se státní podporou i poskytování úvěrů, zůstává. Státní příspěvek se ze dvou tisíc sníží na tisícovku ročně. Nově jsme podepsali s ministerstvem životního prostředí a ministerstvem financí Memorandum o spolupráci v oblasti energetických úspor. Přidáváme tedy další oblast činnosti: poradenství v oblasti dotací na energetické úspory a financování těchto investic pro veřejnost. 

O dotace tedy budou zájemci žádat i na obchodních místech stavebních spořitelen a bank?
Nová spolupráce začne od ledna příštího roku na obchodních místech stavebních spořitelen i mateřských bank. Přijít může kdokoliv, naši klienti i „neklienti“. Mohou se na nás obrátit lidé, kteří přemýšlí o tom, že by investovali do energetických úspor, nebo že je příliš zatěžují náklady na topení či elektřinu. My bychom klientům měli pomoci se zorientovat v tom, jaké jsou možnosti dotací. Měli bychom jim být schopni spočítat, kolik by mohli ušetřit. Kolik jim pokryje dotace, kolik musejí pokrýt ze svého a pokud nebudou mít dost peněz, můžeme jim i půjčit.

Kardiolog Jan Beneš s rodinou
Nakupují byty pro lidi v nouzi. Máme to s manželkou jako hobby, říká český lékař

Čili v ideálním případě budu ze stavební spořitelny odcházet s předběžnou kalkulací úspor i toho, kolik si mohou půjčit?
Od nás vzejde základní představení dotačních programů, základní kalkulace a nabídka financování. Součástí toho může být i zaregistrování do programu Nová zelená úsporám a případně zřízení Bankovní identity, která je pro digitální komunikaci se státem potřebná. Samotný technický projekt, která se při žádosti o dotace předkládá, ale i nadále musejí dělat technici. Součástí naší práce bude i nasměřovat klienty na odborníky z oficiálního seznamu. 

Budou zaměstnanci spořitelen a bank komunikovat i s úředníky Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který dotace rozděluje?
Ano. Jakmile bude SFŽP technicky připraven, tedy zhruba od poloviny roku 2024, budeme za klienty se SFŽP sami komunikovat a předkládat potřebné dokumenty, pokud nás k tomu lidé zplnomocní. Samozřejmě i nadále budou mít naši klienti možnost si vše vyřídit i sami nebo s naší asistencí.

Doteď šlo vyřizovat dotace jen na úřadech, jak moc se znásobí síť kontaktních míst, až se připojí i stavební spořitelny?
Půjde až o 1400 obchodních míst, což je obrovské číslo. Stavební spořitelny a jejich mateřské banky pokrývají svými obchodními místy celou Českou republiku, a především stavební spořitelny jsou významně zastoupeny i v menších obcích. Když budu mluvit za nás, tak třeba Raiffeisen stavební spořitelna má 40 procent klientů v obcích do pěti tisíc obyvatel. I to je jeden z důvodů, proč chce stát se spořitelnami spolupracovat, protože v malých obcích banky nejsou a státní správa také ne.

Pavel Čejka, místopředseda Asociace stavebních spořitelen a generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelnyPavel Čejka, místopředseda Asociace stavebních spořitelen a generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelnyZdroj: Deník/Martin Divíšek

Když se mezi politiky debatovalo o tom, zda státní podporu na stavební spoření nechat, či ne, padaly různé názory. Včetně toho, že stavební spoření už neslouží na bydlení, ale lidé si s příspěvkem státu šetří „na nové kožichy“. Které argumenty nakonec rozhodly, že spoření zůstane a „zezelená“?
Hlavním argumentem bylo právě to, že můžeme státu pomoci v cílech, které si dal. Tedy energetické úspory, snižování emisí a můžeme nabídnout poradenskou síť poboček, kterou by stát musel draze budovat, a trvalo by to dlouho. Navíc to perfektně zapadá do toho, co stavební spořitelny dělají už roky, tedy financování rekonstrukcí. Energetické úspory jsou jen jiný druh rekonstrukce domu či bytu.

Takže jste politikům nemuseli dokazovat, že lidé si nekupují kožichy, ale opravují domy? 
Nemuseli. Samozřejmě nemůžu vyloučit, že si někdo ze spoření kožich koupil, ale my jako spořitelny máme větší objem úvěrů než spoření, z toho je patrné, že k nám se chodí pro peníze na bydlení, opravy a rekonstrukce.

Deník uspořádal v spolupráci s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou debatu na téma nájemní bydlení.
Vlastní byt je pro mnohé nedosažitelný. Pomoci mohou družstva i bytový fond měst

Úvěry ze stavebního spoření jsou dneska u lidí populární hlavně kvůli nízkému úroku, obvykle 3 až 5 procent ročně. To bude platit i nadále?
Bude. Úrok na úvěr ze stavebního spoření má zákonem danou marži, což je maximálně tři procenta nad úroveň zhodnocení spoření. Takže když si někdo spoří za půl procenta, má úvěr za 3,5 procenta, a pokud si někdo spoří třeba za tři procenta, tak má úvěr za šest. Tenhle princip se nemění. Buďto chci solidní zhodnocení úspor, nebo pokud vím, že potřebuji levný úvěr, tak méně zhodnocuji. 

Abychom nebudili dojem, že úvěry nově půjde získat jen na Novou zelenou úsporám, bude nadále existovat úvěrování obyčejných běžných oprav a rekonstrukcí?
To funguje a fungovat bude i nadále. Když budu opět mluvit za Raiffeisen stavební spořitelnu i za celý sektor, tak celkový objem úvěrů na bydlení klesá, ale to je dané poklesem zajištěných úvěrů, které klesly meziročně o zhruba 75 procent. Proti tomu námi poskytované nezajištěné úvěry na rekonstrukce naopak rostou o šest až sedm procent. Tohle bude i dál jádro našeho podnikání – zafinancujeme cokoliv, co se týká rekonstrukcí a oprav bydlení.

V médiích teď čteme o rapidním růstu nájemního bydlení. Stavební spořitelny byly jediné, které se věnovaly financování družstevního bydlení. Změní se něco?
Stavební spořitelny jsou jediné, které jsou dnes lidem schopny zafinancovat vklad do družstva. To banka neumí. Pro nás je družstevní bydlení zajímavý segment, a i když to asi nikdy nebude obrovský kus trhu s bydlením, tak opravdu roste. Dál tedy můžeme financovat vklad do družstva i následně opravu bytu. Stejně tak se rozjíždí spolupráce s různými společenstvími vlastníků a družstvy, kterým financujeme energetické úspory. Především jde o zateplení, solární panely a nově i projekty pro komunitní energetiku. Pro představu: v Česku je asi 40 tisíc SVJ a družstev a jen zhruba třetina z nich má zateplené domy, takže ten potenciál je pro spořitelny velký.

To celkem koresponduje s celkovým stářím bytového fondu v ČR, což je necelých 50 let. Už dříve stavební spořitelny uvedly, že ročně jsou schopny financovat opravy za padesát miliard korun. Nebyl to jen slib pro politiky, aby ponechali státní příspěvek? 
Částka platí. Vychází to z naší kapacity respektive objemu úspor našich klientů, proto je důležité, že státní podpora spoření zůstala, i když na nižší úrovni. Dohromady jako spořitelny nyní máme něco přes 300 miliard korun na vkladech, typicky jsou to peníze uložené na šest let, takže kapacita úvěrů je zhruba oněch 50 miliard korun ročně. Vzhledem ke stáří bytového fondu a nutnosti oprav poptávka po financování je a bude.

Kdo je dnes vlastně typickým klientem stavebních spořitelen?
Když to vezmu podle věku, asi 16 procent klientů je dětí a mladistvých do 18 let. Asi padesát procent připadá na střední generaci do 50 let, pětina lidí je v předdůchodovém věku a zbylých 12 procent jsou senioři. Naši nejmladší klienti mají tři až pět dní, protože jim rodiče uzavírají spoření hned po návratu z porodnice, a třeba nejstarší klientce naší spořitelny je 103 let.

Stavební spoření - Ilustrační foto
Zrušení podpory stavebního spoření? Ve vládě nepanuje shoda, lidovci jsou proti

Jsou nějaké rozdíly v regionech?
Například severní Morava a v severních Čechách jsou regiony, kde si klienti spořitelen víc půjčují, naopak třeba jižní Čechy a jižní Morava patří mezi regiony, kde většina klientů více spoří. U lidí, kteří si ve spořitelnách půjčují, vidíme lehce podprůměrné příjmy, a to byl i náš argument pro vládu – že jsme schopni umožnit rekonstrukce i lidem, kteří by na to jinak neměli.

Stavební spoření nedávno slavilo sto let, u nás funguje už třicet let. Jak se vyvíjí v cizině? Objevují se tam nějaké trendy, které k nám zatím nedorazily?
Dotační poradenství, které u nás začne fungovat, zatím nikde jinde není, takže se můžeme stát inspirací pro další státy. V Rakousku je spoření dlouhodobě navázáno na rekonstrukce, ale třeba v Německu je možné spoření se státní podporou použít na více účelů, například na školné, což možná někdy v budoucnu bude i téma u nás. Jinak výše státního příspěvku v Německu i Rakousku bude nyní obdobná jako u v Česku. No a příklad, který bychom raději neměli následovat, je Slovensko, kde proběhlo několik reforem spoření, až tam nakonec zbyla fakticky jen jedna jediná spořitelna.