Absolvent elektrotechnické školy Marek Kostka začal podnikat po vojně v roce 1992. Měl zámečnickou firmu, později začal vyrábět rámy jízdních kol včetně lakování práškovým komaxitem pro tuzemské odběratele. Firmu přemístil do prostor bývalého závodu Čemolen v Potůčníku. Šest let takto podnikal, a pak přišly Vánoce.

Až do roku 2002 byla nosným programem zmíněná výroba rámů kol. Pak začala český velo průmysl porážet asijská výroba. A Marek Kostka hledal nový výrobní program. Dominantní byla výroba regálových systémů do luxusních prodejen a další kovo výroby, koloběžky byly okrajovou činností, ve kterou však věřil. Výrobu a marketing do propagace koloběhu dotoval z ostatních firemních aktivit, ne každý tomu věřil. Zlom nastal v roce 2008, kdy firma začala postupně masivně investovat. A sen se tak stával realitou.

 

„Táta se nebál do firmy zainvestovat, například jsme koupili první laser na zpracování profilů. V podstatě to byla jedna z těch technologií, která nás posunula obrovsky dopředu,“ vzpomíná syn Marek (28 let) a táta dodává: „Výroba je vybavena robotickými pracovišti, lasery a CNC řízenými stroji. Bez robotizovaných pracovišť už to vlastně nejde. Je tu kvalita a stabilita svarového spoje, která je při sériové výrobě potřebná. Pak je třeba si přiznat nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců a je tu také tlak na cenu. Samozřejmě bez šikovných rukou to ani v budoucnu nepůjde.“

Dnes má rodinná firma KOSTKA-kolobka stovku zaměstnanců, roční obrat přes 120 milionů korun. Převážná část výroby je soustředěna do České republiky, a to včetně výroby komponentů či speciálních doplňků. Koloběžek tu vyrábějí desítky tisíc kusů ročně. Na českém trhu se jich prodá zhruba 30 procent, zbytek směřuje do světa. „Naše koloběžky jezdí po celém světě, snad kromě Antarktidy. Oblíbené jsou například v Austrálii, ale prodávali jsme i do Japonska či na různé exotické ostrovy,“ říká Kostka junior. Společnost KOSTKA-kolobka není jen českou montovnou, ale koloběžky se tu vyrábějí od prvních polotovarů. Mají kvalitní vývoj, testování, širokou nabídku.

Rozšiřují kapacity

„Vlastní vývoj je pro nás zásadní, v poslední době jsme ho navíc zintenzivnili. Máme šikovné kolegy, kteří se s námi na tom podílejí. Navázali jsme spolupráci se strojní fakultou VUT Brno a chystáme se vstoupit do zcela nových segmentů. Už se na to moc těším, novinky, na kterých pracujeme, se nebudou týkat pouze koloběžek. Bude to pro nás takový nový milník. Vše se týká mobility a pohybu. Pracujeme také na rozšíření výrobních kapacit, stavíme výrobní halu a chystáme se na nákup nových technologií. Chceme být co nejméně závislí na dovozu, což se teď ukázalo jako klíčové. Plánujeme stavbu nové logistické haly. Cílem je přinášet udržitelné produkty, které dělají radost nám a hlavně naším zákazníkům. Těch nápadů a nadšení je občas tolik, že už to musí člověk i tak trochu vnitřně brzdit,“ dodává s úsměvem Kostka mladší.

Pro Marka seniora je koloběžka studnicí nápadů. „Pořád je na nich co vylepšovat - materiály, technologické postupy, doplňky, vymýšlet nové modely,“ říká o dění ve firmě, do které se po dvaceti letech od startu zapojil už jeho syn. Právě ten firmu už nyní řídí, protože tatínek se v Hanušovicích stal starostou. „Já jsem ve firmě v podstatě od svých patnácti, kdy jsme s tátou začali vymýšlet novinky a plánovat budoucnost a rozvoj podniku,“ říká Kostka junior.

Firma se zaměřuje na rozvoj a edukaci koloběhu v oblasti zdraví. Koloběžka totiž přináší příznivé zdravotní benefity, a to nejen při sedavých zaměstnání, kdy lidé trpí bolestmi zad, kloubů a potřebují posílit hlavní svalové skupiny. Mají tu koloběžky pro děti, ale i pro mushing (tažení psem) a venčení čtyřnohých mazlíčků. Společnost má i svůj závodní tým. „Jsme také partnerem projektu Tělák nás baví pro děti do škol,“ podotýká Kostka junior.

Čím si zakladatel firmy, Kostka starší, čistí hlavu, když zrovna neřeší problémy v Hanušovicích? Jasně, vezme koloběžku a vyrazí ven. A navíc s sebou nosí fotoaparát a fotí, to je jeho další koníček. Koloběžka ale vyhrává na celé čáře. Své podnikatelské úspěchy popisuje stručně a skromně: „Podnikat jsem se v podstatě učil od nuly a pokračuji v tom až dodnes. Baví mě práce s lidmi a ke všemu se řídím selským rozumem.“

Pro upřesnění: Tu původní koloběžku mají Kostkovi schovanou. Pokud se podaří myšlenku na vnik muzea realizovat, bude na nejčestnějším místě.

Marek Kostka mladší: Koloběžky mě provázejí odmala

Po svém tatínkovi, zakladateli firmy KOLOBKA-koloběžky, převzal Marek Kostka firmu, která produkuje do světa oblíbené koloběžky.

Zrod firmy na výrobu koloběžek je ve známém příběhu, že tatínek vám chtěl koloběžku dát pod stromeček, ale vhodnou nenašel, tak ji vyrobil. Jezdili jste pak s tátou spolu na koloběžce?
V mládí jsme spolu jezdili hlavně na motorky, protože jsem celkem dlouho jezdil motokros. Pak přišlo období, kdy si člověk musí vybrat, jestli se tomu obětovat nebo začít víc pracovat na vzdělání a rozvoji i v jiných oblastech. Sport jsem měl rád, ale technika zvítězila, ale rozhodně zkušeností z motorek nelituji. Řekl bych, že z toho čerpám doposud i pro koloběžky. Pořád je to jednostopé vozidlo, takže je super umět praktikovat ty zkušenosti pro jízdní vlastnosti koloběžek. Už od mala jsme ale také jezdili na koloběžkách, dokonce jsme s tátou byli i na pár závodech. Odtud je fotka, kterou jsme pak používali i pro účely propagace. S kamarády jsme měli takovou partu, jmenovala se „Thorkové“, měli jsme speciálně upravené koloběžky, skákali jsme na nich, stavěli v lese různé tratě, prostě dováděli. No a někteří u koloběžek zůstali a pracují teď s námi. Takže koloběžky mě doprovázejí prakticky odmala.

A jak je to teď s ježděním a s tátou?Momentálně je pro mě s tátou koloběžka sport číslo jedna. Má to spoustu výhod, je to velice zdravý sport, který krásně čistí hlavu, jste venku v přírodě, pohybujete se volně a ještě u toho potkáte spoustu zajímavých a milých lidí. Na koloběžce jezdí také hodně kolegů, takže po práci se jezdíme projet na jedno… Koloběh je hlavně skvělý rekreační sport, který funguje jako skvělá kompenzační pomůcka pro všechny neduhy, ať už z práce nebo jiných sportů. Hodně lidí chce běhat, ale pak si ublíží, protože správně běhat není technicky snadné nebo jsou na běh příliš těžcí. Technika jízdy na koloběžce má samozřejmě také svá specifika, vychází to z přirozeného pohybu a pokud máte kvalitní koloběžku se správnou ergonomií, tak máte z půlky vyhráno. Na rozdíl od běhu ale nejsou zatěžovány klouby rázy a pohyb na koloběžce pro ně působí jako skvělé „mazivo“. Další výhodou koloběhu je fakt, že je to sport, se kterým může začít každý v jakémkoliv věku a zlepšení kondice a zdraví přichází velice neinvazivně a plynule. Pro ty, kteří chtějí jízdu na koloběžce více přiblížit, máme program, který se jmenuje Kostka Active. Pod vedením vyškoleného lektora můžete absolvovat projížďky. No a nakonec pro ty, kteří se chtějí stát lektory, nabízíme akreditované kurzy.

Takže si „čistíte“ hlavu na koloběžce jako táta. Máte ještě dalšího koníčka?
Pro mě je samozřejmě super odpočívat na koloběžce a u toho přicházet ještě na nové inovace, které lze v budoucnu aplikovat. Co se týče dalších koníčků, tak je jich víc. Ze sportů například florbal, squash, tenis, kettlebell nebo lyžování. Na motokros se již jezdím jen dívat. S manželkou a synem chodíme také do přírody na procházky. Hodně sleduji vše, co se týče techniky a mobility. Poslouchám muziku a audioknížky, nejraději mám ty životopisné, a dříve jsem hrál na baskytaru. Občas mám období, kdy si zahraji nějaké FPS multiplayer hry, které hrajeme večer s kolegy. A poslední věc, kterou bych nenazval koníčkem, je politika. Tu ale vnímám spíš jako přirozenou touhu o veřejný přehled a rozvoj než jako koníček. 

Co váš tříletý syn? Už má koloběžku?Syn se jmenuje Marek, takže už je to vlastně Marek III, občas si děláme srandu, že to naši obchodní partneři budou mít jednoduché i do budoucna. V současnosti jezdí na odrážedle, které jsme mu vyrobili. Je to dost specifické odrážedlo, včetně sedátka, které je speciálně tvarované pro malé dítě. Je fajn, když si člověk může nápady ověřit v praxi i u takto malých dětí, má to ale i své nevýhody. Dostal kolo, aby se naučil i šlapat a tam je klasické cyklistické. Říkal, že ho z toho bolí zadek, takže mě teď čeká práce s aplikací našeho sedátka na kolo. Na koloběžce jezdí také, ale odrážedlo je pro něho zatím číslo jedna.