O druhé vlně koronaviru pochyboval málokdo. Avšak i přes ujištění, že stát ekonomiku nezastaví, tady máme stejná opatření jako na jaře. Čekal jste to?
Vzhledem k tomu, co se děje venku, jsem očekával, že to přijde. Chovali jsme malou naději, že ne, ale stalo se. Šťastný z toho nejsem. Nezbývá, než se tomu podvolit, přijmout to jako fakt a pracovat s možnostmi.

Mohl jste se na tuto situaci nějak připravit?
Na to se člověk nemůže nikdy dost připravit, můžeme si leda tak nakoupit obalový materiál, ale to je tak to jediné. Do poslední chvíle jsme čekali, jaká budou vládní prohlášení a nařízení a až potom jsme přehodili koncept, rozepsali směny a nastavili fungování podniku jinak.

Co aktuálně platí v gastronomii?
Restaurace jsou zcela uzavřené od středy 14. října až do 3. listopadu, tedy do aktuálně plánovaného konce nouzového stavu. Restaurace mohou mít stejně jako na jaře otevřená pouze výdejní okénka, a to do 20 hodin. Bary musejí být zcela uzavřené. Výjimku mají hotelové restaurace, které mohou být otevřeny do 20 hodin.

To aktuálně znamená provoz formou výdejního okénka a vlastní rozvoz, viďte?
Ano. Doufám, že to skutečně budou jen dva tři týdny, déle by to bylo nešťastné. Pro nás je to pomoc, ale neřeší situaci. Je to krátkodobá alternativa. Nemám statistiku, kolik lidí využívalo okénko na jaře, ale bylo to něco, co nás zachránilo. Provoz v okénku nedokáže pokrýt ani všechny náklady, máme kvůli tomu všichni nižší platy, znatelně chybí také prodej doplňkového sortimentu – vína a podobně.

Jak dlouho vám za stávající situace vydrží rezervy?
To se nedá předjímat, záleží na tržbách a kvantitě rozvozu jídla. To určí, jak dlouho budeme schopni fungovat. Nějaké provozní rezervy máme, ale nelze neustále tahat peníze z jiných zdrojů. S okénkem a rozvozem se dostáváme nanejvýš na 50 procent běžného byznysu, ale nelze to takhle plošně říct.

Nepřešla vás ještě chuť podnikat?
To je otázka na tělo. Práci, kterou dělám, dělám skoro celý život, baví mě a naplňuje. Náš podnik je splněným snem několika lidí, nechceme se ho zbavit, chceme pokračovat, dokud to půjde. Doufáme v lepší časy. Nechceme jít pracovat do fabriky.

Dostává se vám v těchto dobách zvýšené podpory hostů?
Máme hosty, za které jsme velmi vděční, jsou i tací, kteří nás opravdu maximálně podporují – slovně, tím, že si nakoupí, objednají si jídlo do práce nebo domů. Nejspíše si uvědomují naši situaci a podporují nás. Za to jim patří veliký dík. Mantinely jsou však jasně dané a všichni se v nich musíme pohybovat. Jen doufám, že to bude trvat co nejkratší dobu.