Cesta k otevření vlastní polévkárny v srdci Hané byla trošku delší a zajímavá. „Dlouho jsem měla sen něco si otevřít, realizovat se. A to převážně v kuchyni, protože jsem vyučená kuchařka. Vybrala jsem si střední školu v Rakousku. Pocházím z Bratislavy, takže logisticky to bylo bez problémů. Měla jsme dobrou školu, ale pak jsem se kuchařině v podstatě nevěnovala,“ říká Katarína Búciová.

Pak pracovala jako manažerka na východním Slovensku a víc a víc se začala motat kolem kuchyně. „S kuchaři jsme chodili na školení a tehdy jsem si uvědomila, že nedělám úplně to, co mě baví,“ podotýká. To ale ještě nebyl úplný zlom a začátek cesty k polévkárně SoupKa.

Michal Hruda (36) pochází ze Středočeského kraje, vyrůstal nedaleko Sedlčan. Nyní šéfuje restauraci na Lipně a osobně si nejvíce pochutná na steaku.
Oživuje starou jihočeskou kuchyni. Šéfkuchař láká na koprovku i kulajdu

Potom se Katarína vydala do ciziny. „Odešla jsem ze Slovenska na přechodný pobyt do Chorvatska. Ale to jsem nechtěla o gastru ani slyšet. Tam jsem ovšem potkala olomouckou horolezeckou komunitu. Začala jsem lozit a přes Olomoučáky jsem se dostala až na horskou chatu Rabštejn. Přemýšlela jsem, kam do světa se vydám, jestli na Nový Zéland nebo do Thajska, když už nemám závazky a opustila jsem rodnou zem. Ale nakonec jsem nechtěla jít moc daleko. A jeden dobrý kamarád mi doporučil, že právě na Rabštejně můžu být na brigádě a rozmyslet si, co dál, říká Katarína.

A tam pak zůstala dva a půl roku. „Mají tam velmi dobrého kuchaře, je tam gastronomie na úrovni. Proto jsem tam byla tak dlouho. Až do doby, než jsem se dopracovala k tomu, co chci dělat. A napadl mě koncept polévkárny,“ dodává.

Nevaří pouze polévky 

Polévkárna, to byla pro Olomouc novinka. „Jiná tady není, v září to byly dva roky, co fungujeme. Předtím se v Olomouci nikde nedalo dát si dobrou polévku, nebo velkou. Velké polévky mají samozřejmě Asiati, také si je ráda dávám, ale klasické polévky, to nikde není. Takže jsem si řekla, že by to lidé ocenili. Toho jsem se držela,“ vysvětluje Katarína.

Iveta Mičková (na snímku) převzala firmu na výrobu přikrývek od rodičů. Že se jí daří, nasvědčuje i loni otevřený kamenný obchod v Třebíči.
Po vzoru rodičů vyrábí přikrývky a polštáře. Trendem jsou přírodní materiály

Prostory našla v Denisově ulici. A vytvořila tam místo, které si rychle oblíbili milovníci dobrého a kvalitního jídla. „Věděla jsem, že jenom polévkami to neutáhnu. Vaříme obědy, polévky a hlavní jídla, jen v pracovní dny. Drží nás to, i když to není podnik zaměřený jen na výdělek. Chceme si vydělat sami na sebe a hlavně, aby nás to bavilo. Nešetříme na surovinách, řešíme kvalitu, vaříme poctivě, vaříme jako doma. Jsou různá zjednodušení, polotovary, ale to neděláme,“ říká

Otevřeno má SoupKa v pracovní dny od 11 do 15 hodin. „Máme tady sestavu, která vaří s láskou. A zároveň chceme mít také normální život, volné víkendy, jen nepracovat třeba čtrnáct hodin denně. Gastro sektor teď není vůbec jednoduchý. Ale vaříme poctivě, máme už mnoho stálých zákazníků, kterým u nás chutná. Stojí nám to za to, když nám pak lidé poděkují a pochválí za dobré jídlo,“ uvedla Katarína Búciová.

Splněná mise 

SoupKa má každý týden v nabídce čtyři polévky a sedm hlavních jídel. Stabilní z polévek je slepičí vývar a z hlavních jídel tři, jedno jsou halušky. „Naše slovenské bryndzové. Jsou lidé, kteří s nimi měli zlé zkušenosti, ale už mají na našich závislost. To je také moje splněná kuchařská mise, že si lidé dají něco, co jim předtím nechutnalo. Třeba červenou řepu, to máme také v nabídce, teplý salát z pečené řepy,“ říká s tím, že složení menu se mění podle sezony.

Vojtěch a Lucie Grunclovi
Originální ozdoba pro milovnice lesa. Manželé vyrábějí dřevěné náušnice

Také Katarína se musela srovnat s omezeními vzhledem ke covidu. „Byly to různé etapy. Napřed jsme měli dva a půl měsíce zavřeno. Ekonomicky to bylo hrozné, ale zase to volno fajn. Pak se mohlo prodávat s sebou. Věřili jsme, že si lidé pro dobrý oběd přijdou. A chodili, podrželi nás. Nebylo to špatné, i když jsme zákazníky neviděli, jak jsou spokojení. To mi chybělo,“ uvedla.