Jak jste připraveni coby výrobce zdravotnických pomůcek na nadcházející zimní období, kdy může počet lidí s chřipkovým a koronavirovým onemocněním prudce vystoupat?
Zaměřujeme se na to, aby naše značka dostála svým příslibům, abychom byli schopni dodávat výrobky na trh. Nějaké výpadky nám nehrozí. Co se týče produktů, vztahujících se ke covidu, myslím si, že tehdejší pandemická doba byla překvapením pro všechny.

Nejen v naší republice, ale i ve světě došlo k nadimenzování výrobních kapacit tak, že dnes není potřeba mít obavu z covidu, alespoň pokud jde o dostupnost zdravotnických prostředků. Pochopitelně je ale třeba mít obavu z některých infekcí, na něž jsou stávající antibiotika stále méně účinná.

Prognózy upozorňují na to, že už v roce 2050 bude umírat daleko více lidí na infekce než-li na rakovinu.

Máte v Česku stále tři závody. Je to udržitelné?
V Česku máme závody ve Veverské Bítýšce, v Havlíčkově Brodě a ve Chvalkovicích na Královéhradecku. Výrobní závody v Česku se soustředí na výrobky pro zdravotnickou oblast Risk Prevention, jde o výrobu setů pro operační sály a setů pro ambulantní ošetření. Tyto sety nejenže snižují riziko infekce, ale navíc šetří čas personálu. Jde o velmi perspektivní výrobu a děláme vše proto, aby byla udržitelná.

Neustále rozvíjíme automatizaci. Netajíme se, že více než třetina našich zaměstnanců ve výrobě jsou cizí státní příslušníci – většina jich je z Ukrajiny, Polska a máme i kolegy z Mongolska. Nedávno se naše personální ředitelka a náš ředitel závodu vrátili z Filipín, protože máme projekt na zaměstnávání cizinců a 30 žen přijde právě odtud. Do budoucna počítáme s možným zaměstnáváním lidí i z této země.

V kontextu s myšlenkou ministra zdravotnictví Jurečky, že česká pracovní síla by se měla posunout na kvalifikovanější pracovní pozici s přidanou hodnotou, konstatuji, že u nás ve firmě se toto daří.

Kde jinde ve světě máte v současnosti výrobní závody?
Máme závod v Indii, kde vyrábíme tradiční výrobky pro krytí ran. Je to společnost KOB, která je součástí skupiny HARTMANN. Máme řadu dodavatelů v Malajsii, v Kambodži, v Pákistánu.

Přibývá pacientů v domácí péči, neboť kapacity domovů pro seniory a dalších zařízení jsou nedostatečné. Jak podle vás bude za čas vypadat taková péče?
Jednoznačně správný trend je, podporovat domácí sociální a zdravotnickou péči. Nestačí to ovšem pouze nastavit nějakým zákonem. Ministerstvo zdravotnictví s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR připravují zákon o takzvaném zdravotně-sociálním pomezí, v jehož rámci mají vznikat nová zařízení poskytující současně sociální a zdravotní péči. Otázkou ale zůstává, kdo tuto péči bude vykonávat.

Sami jsme si dělali propočet, kolik zdravotních sester bude potřeba. Vyšlo nám, že do roku 2050 bude potřeba dvojnásobek současného počtu sester, aby úroveň služeb ve zdravotnictví neklesla. Byť se lidé budou dožívat vyššího věku a vyšší bude i doba po kterou budou zdraví, počet zdravotních sester už dnes opouštějících zdravotní školy je absolutně nedostatečný i pro budoucí potřebu. K tomu je třeba zdůraznit, že pouze 66 procent studujících na zdravotnických školách studium dokončí. A z těch, kteří takovou školu dokončí, jen třicet procent nastoupí do práce.

Jaké inovace a zlepšení se vám daří prosadit?
Usilujeme o kontinuální zlepšování ve výrobě. Zjišťujeme, jak můžeme některé procesy zautomatizovat, jak můžeme zjednodušovat a zkvalitňovat práci na linkách. Právě na linkách využívají speciální vizualizace konkrétních výrobků, které pracovníci detailně vidí na obrazovkách, což přispívá ke zkvalitnění jejich práce.

Předloni jsme zrealizovali projekt CPT Flow, což byla velká investice do automatizace pro manipulaci s komponenty. Napomohlo to přeskládat jednotlivé kroky ve výrobě tak, aby na sebe lépe navazovaly. Inovace ale směřujeme i na druhou stranu – zákaznickou stranu.

Chcete říci, že máte i nějaké inovace pro zdravotníky?
Ano, vymýšlíme, jaké inovace přinést na trh zdravotníkům, chceme jim jejich práci zjednodušit. Loni jsme se podíleli na vývoji a poté převzali vlastnická práva k softwaru na zjednodušování práce v nemocnicích. Software je zaměřený na identifikaci nozokomiálních nákaz, což jsou infekce, kterými se může pacient nakazit v souvislosti s jeho hospitalizací v nemocnici. V reálu na tyto infekce v ČR zemře více lidí než na dopravní nehody. Mnoho se o tom nemluví a nelze to zdravotníkům vyčítat, protože v tom hraje roli celá řada faktorů, které je potřeba sledovat. Tím, že zdravotníci dosud neměli „pomocníka“ v tom, aby viděli, že u pacienta dochází k nějakým indikátorům, signalizujícím, že tam ta infekce bude, nemohli vlastně včas nasadit antibiotickou léčbu. Proto naše společnost zainvestovala do nástroje, jenž s patnáctiminutovým zpožděním dokáže přečíst veškerou dokumentaci a data k danému pacientovi. Poté na základě algoritmu dává lékaři doporučení a návrh, aby pacienta prohlédl, že může mít infekci. Algoritmus je přitom až čtyřikrát efektivnější než člověk.

Mají tyto nástroje už některé nemocnice u nás?
Těmito pilotními přístroji už disponují například v síti nemocnic společnosti Agel. Máme tedy zákazníky, kteří tyto nástroje už v reálu používají. Teď bude záležet, jaká intervenční opatření dokážou v nemocnicích zajistit, aby docházelo ke snížení nozokomiálních nákaz. Chceme i tímto přispět ke zlepšení zdravotní péče v České republice a samozřejmě chceme i nadále zůstat na trhu zdravotnických potřeb lídrem.