Václav Kurel žije v Černošicích u Prahy s manželkou a dvěma dětmi. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou. V roce 2003 založil firmu na správu zaměstnaneckých výhod, jejíž program „Benefit Plus“ dnes využívá více než 250 tisíc uživatelů. Vloni však předal vedení této části společnosti kolegovi a sám se začal věnovat zejména projektu Carboneg.

S elánem a nadšením

Jak říká, od myšlenky do spuštění prací na projektu uplynul pouze měsíc, protože záměr mu nedával spát. Podle něj je podpora regenerativního zemědělství odpovědí na mnoho dnešních problémů souvisejících s výživou, jako jsou drahá hnojiva i nafta, eroze půdy, nízká schopnost polí zadržovat vodu i častější extrémy počasí, od sucha až k přívalovým dešťům.

Společnost South Bohemia Star ve Veselí nad Lužnicí.
Firma vyrobí miliony obalů ročně. Její specialitou jsou krabice velkých rozměrů

Je přesvědčený, že takové hospodaření pomáhá v boji proti klimatickým změnám. Dochází totiž k zachytávání oxidu uhličitého z atmosféry, kde je ho přebytek, a jeho následnému ukládání do půdy, kde je ho zase málo a kde je naopak prospěšný, ve formě organické hmoty.

Jeho zákazníky jsou primárně firmy, které potřebují vykompenzovat uhlíkovou (tedy z latiny karbonovou) stopu, již nejsou schopny samy nijak snížit. Například když pro služební cesty využívají leteckou dopravu nebo přepravují zboží kamiony s naftovými motory. Odtud název projektu „Carboneg“.

„Tyto firmy si pak od nás mohou kupovat uhlíkové kredity, které potvrzují, že „jejich“ emise zemědělci našim prostřednictvím uložili do půdy,“ uvádí Kurel.

Budoucnost a plány

Druhou stranou vztahu jsou zemědělci, kteří za finanční příspěvek od Carbonegu začnou hospodařit tak, aby zvyšovali podíl organické hmoty v půdě. Patří mezi ně například i farma Wenzela Lobkowicze v Drahenicích, kde byly pořízeny i naše dokumentární fotografie, které dokládají, že cest je mnoho. Novinkou je třeba přenosné zastínění pro volně se pasoucí dobytek nebo chov slepic, které lze vyvézt i na vzdálené plochy.

Jisté je, že regenerativní zemědělství představuje změnu – a ta přináší i určité riziko, třeba v podobě snížení výnosů během prvních dvou let. „My, nadšenci, v této otázce teprve hledáme shodu s ministerstvem zemědělství a čekáme na termín prvního společného jednání,“ poznamenává podnikatel.

Kamil Buchta začínal s pivovarnictvím v centru Olomouce, pak ale přesunul pivovar Buchťák k dálnici v Nemilanech
Chtěli mít u vaření piva klid. Otevřeli proto jedinečný pivovar přímo u dálnice

Jeho plány však tímto stavem nijak netrpí. V následujících dvou letech chce získat do projektu desetitisíce až statisíce hektarů. Přemýšlí již také o rozšíření svého podnikání do zahraničí.

A co by vzkázal lidem, kteří uvažují o podnikatelské dráze? „Jestli máte zajímavý nápad, kterému byste chtěli věnovat třeba dalších deset let, tak si ověřte, zda vyjde i finančně. Pokud dospějete ke kladné odpovědi, neváhejte, opusťte zaměstnání – jakkoli dobře placené – a pusťte se do díla,“ zní jeho rada.