„Stručně řečeno jsme řezníci. Mě a mého bráchu Láďu k obchodu s masem přivedl náš tatínek. Ten původně na kraji devadesátých let minulého století obchodoval s koňmi. Stejně tak, jako jeho otec, který obchodoval s koňmi od padesátých let,“ říká Zdeněk Absolon. Jeho dědeček jako hrdina druhého odboje mohl za minulého režimu podnikat. A to už bylo jen krůček od toho nakupovat prasata a skot. S těmi obchodují Absolonovi od roku 1995. Tenkrát, když řezníků byla plná republika, nebyl problém prodávat celá prasata a skot.

Jak se měnila situace na trhu, měnila se rodina Absolonova a Láďa vyspěl v ostříleného řezníka. A tak se v roce 2002 rozhodli otevřít bourárnu masa. Nastal obrovský posun firmy, protože už měli takzvaně produkt. Čerstvé maso bez kosti, na plátky, v kuse. Doslova, jak kdo potřeboval.

A toho přišel na „scénu“ pan Zdeněk. Byl, jak říká, nevystudovaný a neúspěšný sociolog a filosof. Když potkal okouzlující blondýnku, změnil životní plány. Protože od 14 let brigádničil u bratra, tak ten ho zaměstnal, a tak se objevil novopočený řezník.

„Za nějakou dobu jsem začal cítit, že se nemohu více realizovat. Prostě v přítomnosti bratra, alfa samce, to moc nešlo. Před pěti lety jsem se dozvěděl, že je volné řeznictví, kam tatínek kdysi dodával maso. A tak jsem se vrhnul do největšího firemního dobrodružství,“ říká pan Zdeněk.

Inspirace doma i v zahraničí

Obchod nikdy neměli, proto brali inspiraci, kde se dalo: v zahraničí, u nás, na veletrzích. Jejich koncept byl jednoduchý: čisté, čerstvé, české. „Naštěstí maminka a její bratr, můj strýc, se ode mě nechali zmanipulovat. A já mám nejen mojí vysněnou tlačenku,“ hovoří o současnosti Zdeněk Absolon.

Ten doslova miluje dršťkovou polévku. Když zjistil, že mu ji ani maminka a ani manželka neuvaří, dostal doslova kacířskou myšlenku: „Lidí, kteří milují dršťkovou jako já, jsou mraky. Začneme ji vyrábět a zavařovat do sklenic.“ Dršťkovka se rázem stala hitem. Ale touhle lahůdkou to neskončilo. U Absolonů zkoušeli nová jídla a výrobky zavařené ve sklenici, až vznikla značka Pořádně ve sklenici. Vloni vyhrál Pořádný guláš ve sklenici značku Regionální potravina.

Absolonovi jsou rodinná firma. Zdeněk, jeho bratr, táta, máma, strýc, manželka, švagrová a občas i babička Boženka. Zdeněk je jistě ve skrytu duše pyšný na to, že jeho osmiletý syn Toník už nyní tvrdí, že jednou bude řezníkem.

Pan Zdeněk je řezník, který řezničinou doslova žije. Výrobky, které vznikají v Dlouhé Lhotě, se prodávají třeba v pražském řeznictví v Bráníku. Jsou doslova vyhlášené.

Masové vývary, paštiky, sádlo, výpečky, pomazánky, hotová jídla, maminčina škvarkovka, španělské ptáčky, různé druhy šunky a třeba Erwinův nestydatý bůček. Že se vám sbíhají sliny? To je v pořádku. U Absolonů to všechno dělají s láskou…