„Je to taková didaktická interaktivní pomůcka, která podporuje dětskou fantazii a rozvíjí jejich jemnou motoriku,“ přiblížila Veronika Kösslová své ručně vyráběné výrobky, které jsou určené pro všechny zvědavé a zvídavé dětičky už od jednoho roku. Nutno říct, že člověk až žasne, co všechno tato sympatická maminka dvou kluků dokáže vymyslet. Její knihy totiž přímo vybízí k odepínání, přiřazování, připínání, vytahování, otevírání a mnoha dalším aktivitám.

Lukáš Matějček vyrábí v Indii a Kolumbii produkty z kůže
Vsadil na kůži a originalitu. „Čech s batohem“ nechává šít své výrobky v Indii

Jak už to tak bývá, svou první „chytrou“ knížku vyrobila pro svého tehdy ještě nenarozeného syna. „Už od třetího měsíce jsem byla doma a dost jsem se nudila. Vycházky skoro žádné, tak jsem tak brouzdala na internetu a na pinterestu jsem tehdy našla látkovou knížku pro miminka, tak jsem si řekla, že ji také vyrobím,“ přiblížila dobu již před pěti lety.

Jak ale říká, za tu dobu se dost změnilo. „Když se na to podívám zpětně, tak ta první knížka byla hrozná,“ smála se. „Byla měkká, celá lepená tavicí pistolí, nic šitého,“ dodala s tím, že dnes je jejím největším pomocníkem právě šicí stroj. „Ze začátku jsem si nedovedla představit, že bych obšívala písmenka, dělala detaily, postupem času jsem ale začala šicí stroj používat na lemování, detaily zvířátek a když jsem poznala lepší materiály, už se zase šilo lépe. Dneska leží tavná pistole v koutě a s šicím strojem jsme si vytvořili docela dobrý vztah,“ vyprávěla Veronika Kösslová s úsměvem na tváři.

Materiály se změnily 

Změnily se také materiály, které při tvorbě knih používá. „Ze začátku jsem používala všechny možné látky, které mi tak porůznu zbývaly. Dnes používám bavlnu, která nepruží, není elastická, a pak korejský tvrdý filc. Ten je skvělý, protože se nežmolkuje a dlouho vydrží, oboje jsou atestované pro děti do tří let,“ vyprávěla Jihočeška, která předtím pracovala v mateřské školce.

Jak taková knížka vzniká? „Jako podkladovku používám bavlnu, kterou vystužím, pak ji nažehlím a už mohu přišívat různé aplikace vyrobené právě z toho tvrdého korejského filcu,“ popsala tvůrčí proces s tím, že velmi oblíbená jsou zvířátka, autíčka, dinosauři, hasiči, u holčiček pak zase panenky. „Spousta rodičů chce, aby se v knížce jejich děti něco naučily, takže tam bývá dost často abeceda, počítání, hodiny nebo třeba zavazování tkaniček,“ přiblížila obsah.

Pod rukama šikovných foukačů a malířek vznikají krásná ručně vyráběná dílka.
Vlastenecké perníčky i Popelčiny oříšky. Výrobce ozdob vsadil na česká témata

Inspiraci pro ně hledá nejen v dětských knížkách, coby maminka dvou kluků čerpá také ze života. „Vždycky se snažím, aby byla každá kniha originál, aby tam byl kousek mého myšlení,“ dodala.

To, co se na začátku zdálo jako krácení dlouhé chvíle, se proměnilo v práci na plný úvazek. Za to prý Veronika vděčí svým kamarádkám.

„Když mne navštěvovaly, viděly u nás tu první knížku, tak je to začalo zajímat, až mě jedna poprosila, jestli bych ji jednu takovou také neudělala. Dlouho jsem váhala, ale jelikož to měla být kniha pro holčičku, a já mám dva kluky, tak jsem se těšila, až se vyřádím. Holčička Bětuška ji dostala pod stromeček a byla z toho úplně paf. Pak se ozvala ještě jedna kamarádka a pak mi holky říkaly, že bych to měla dělat na výdělek, že by o tom byl určitě zájem. Váhala jsem, ale moje rodina mě neskutečně podporovala, tak jsem dala první knihu na internet. Za první dva dny mi přibyly dvě objednávky a už to jelo. Nečekala jsem, že bude mít kniha takový úspěch, ale pořadník se plnil a teď mám nasmlouvané objednávky na rok dopředu,“ vyprávěla tato Budějčanda.

Spřízněná duše 

Do budoucna by se její Veverčí tým mohl rozrůst ještě o jednoho člověka. „Hodně mi pomáhá mamka, ale našla jsem ještě jednu spřízněnou duši, která by se chtěla připojit, tak toho budeme stíhat zase víc,“ dodala Veronika Kösslová, která má vystudovanou speciální pedagogiku.

Legendární MiG-15 inspiroval výrobce hodinek. Jsou se čtyřmi ručičkami a bez kompromisů
Výrobce hodinek inspiroval MiG-15. Jsou se čtyřmi ručičkami a bez kompromisů

A co ji na tom baví nejvíc? „Je to pro mě relax, protože nemusím myslet na každodenní povinnosti a stereotyp. Odjakživa něco dělám, tvořím rukama. Vzpomínám, že už jsem v jedenácti letech napsala dvoudílnou knihu Pohádky ježka Péti,“ smála se Veronika Kösslová. „Po těch pěti letech doma už jsem měla asi potřebu vytvářet nějaké hodnoty. Dětem jsem se věnovala pět let a na sebe přitom nemyslela, ale já se tím realizuji a vzniká za mnou dílo, které je vidět, je hodnotné, vydrží nějakou dobu. Mám z toho radost, když jsou děti a jejich rodiče nadšení. Nabíjí mě to,“ dodala na závěr.