Jak se máte vy a jak se má Madeta v době covidu?
Vlastně kupodivu dobře. Jsme fabrika orientovaná spíš na konečného spotřebitele, ne na gastro, takže i když přicházíme denně o milion korun tržeb, není to až tak zlé. A já z pohledu osobního se mám také dobře. Je mi ale strašně líto malých živnostníků a lidí, kteří dělali práci poctivě, a teď nemají šanci. Připadá mi to kruté a nedomyšlené.

Jak se u vás testuje?
Asi by bylo laciné šťouchat do vlády, která dělá rozhodnutí, ale zapomene, že to, co rozhodne, musí někdo také fyzicky udělat. Naštěstí i testování většina firem zvládla. My měli nakoupené testyv předstihu. Testovali jsme v menším měřítku sami. Probíhá to standardně. Záchyty jsou do jednoho procenta.

Změnil se vám v posledním roce životní styl?
Protestně jsem se přestal holit. Když nemůžu ke své kadeřnici a začínám mít už na hlavě řepu, tak se k tomu odmítám holit. To je jedna taková moje malicherná změna. Celkově můj život zpomalil. Mojí prací je velmi časté jednání s lidmi. Přes skype a jiné aplikace to není ono. Hodně mi v tomto ohledu ubylo práce a hodně se vytříbilo, které schůzky s lidmi jsou nezbytné. V soukromí se mi ukázalo, kde jsou skutečné přátelské vazby. Myslím, že nás tahle doba učí, které vztahy jsou důležité. Něco podobného jsem psal letos do novoročenky. Tahle doba nám dala možnost naučit se přestat utíkat před sebou a začít kráčet k sobě. Tak se to snažím dělat.

Jak nyní trávíte volný čas?
Hodně čtu, hraju na kytaru a připravuji si plátno, chci se vrátit k malování. A asi jako všichni chodím do přírody. Když už potkám nějakého kamaráda, věnuji mu čas naplno. Ubral jsem na kvantitě, nechci stihnout všechno. Když někomu čas věnuju, dávám si pozor, abych to dělal poctivě.

Mění covid Madetu?
Začali jsme víc pracovat v home office. Také se nám trošku rozvolnil dress code, což v krátkodobém hledisku není, myslím, na škodu.

Odhadl byste, jaká bude doba pocovidová? Jestli nás tedy nějaká taková doba čeká…
Určitě nastane. Stejně jako byla doba pomorová, doba po HIV a doba po choleře. Doufám, že nám covid dal lekci. Také si moc přeju, aby lidé, kteří poctivě pracovali a zlomilo jim to vaz, zvládli svůj osud zvrátit. Stát selhal. Měl zastat roli určitého způsobu kolektivního pojištění. Ale myslím, že v době pocovidové se zase rozkoukáme. Možná už budeme cestovat méně, trošku víc číst, možná si budeme trošku víc vážit naší země a našich domovů. Možná to slovo „vážit“ je důležité. Že bychom si mohli víc vážit života a méně se starat o konzum.