Ve sklárně u Horních Dubenek na Jihlavsku je deset pecí, všechny jsou plynové. A ten stejně jako jiné zdroje energie výrazně zdražuje. „Všem, kdo neměli sjednané dlouhodobé ceny, se to prodraží. Zatím jsme na čtyřiapůlnásobku. To pro sklárnu dělá dvacet až pětadvacet milionů za rok,“ informoval Deník majitel sklárny s tím, že dosud tvořily ze všech nákladů sklárny ty na plyn zhruba třetinu.
To se ale změní. „Pro mnoho skláren to bude likvidační a promítne se to v tom, že výrobek zdraží. A naši klienti to musí unést. Probíhají intenzivní jednání se zákazníky, je to strašně náročné,“ uvedl Rabell. Podraží i elektřina, tam je ale padesátiprocentní nárůst v porovnání s růstem cen plynu zanedbatelný rozdíl.
„Zdražilo všechno – palety i kartony, to je něco neskutečného, takové zdražení nikdo nezažil,“ vyjmenoval majitel. Když letos potřeboval koupit nerezové potrubí, bylo potřeba objednat ho okamžitě, další den už byla cena o třicet tisíc vyšší. „A to se bavíme o patnácti metrech,“ dodal.
Postaveno na pevných základech
Rabell věří, že nejstarší manufakturní sklárny ve střední Evropě však těžkou dobu přežijí. Ostatně celý podnik pětadvacet let budoval tak, aby měl pevné základy. „Věříme, že dáme dohromady takové množství zákazníků, kteří to přežijí. Je to výsledek předchozí práce, kdy jsme se snažili budovat portfolium zákazníků u firem, které mají vysokou marži. Ale firmy, které mají nízkou marži, ty nemají šanci,“ vysvětlil. Do karet mu hraje, že nebude alternativa a s cenami nahoru bude muset jít i konkurence. „Zdražovat budou v Evropě všichni. A Čína? Tam mají úplně jiné problémy,“ zhodnotil.
Sklárny Janštejn jsou zaměřené zejména exportně, vyváží do sto deseti zemí světa. Designová svítidla Brokis mají v oboru skvělé jméno. I když není vždy snadné vyrobit extravagantní tvary, designérka Lucie Koldová dokáže nadchnout majitele sklárny a ten pak motivuje pracovníky. „Máme rozumné a velmi šikovné skláře a vždy dojdeme k dohodě,“ usmál se Rabell a Koldová jen připomněla, že roli hrají i zkušenosti. Před deseti lety přišla s návrhem, kdy skláři neměli šanci sklo unést. Tento nápad včas zastavil sám majitel.
Nepřekvapí, že mezi skláři není ani jedna žena. Přesněji řečeno je tam jedna, která práci se sklem ovládá. V Pobaltí ale podle majitele pracují ve sklárnách poměrně často. „Byla jsem ve Finsku, kde můj návrh foukaly dvě ženy a nebylo mi to příjemné,“ dodala Koldová.
Umírající řemeslo
Celkem je v Janštejně pětadvacet sklářů, bývalo jich tam i čtyřicet. „Je to řemeslo, které umírá. Dneska jsou priority mladých úplně jinde a je těžké sehnat mladého člověka. Je to poslání. Těžká práce, ale tvůrčí,“ řekl o „svém“ oboru Rabell. Ten mimo jiné zrušil jedno povolené pivo, osmičku, za směnu.
„Znáte českého člověka – vzápětí udělá z osmičky dvanáctku, z jednoho piva deset, ne, to by nešlo,“ řekl rezolutně. Skláři mohou pít čaj, minerální vodu a v létě třeba i iontové nápoje. „Každý by měl vypít šest až osm litrů vody za osmihodinovou směnu. Ale oni to vypotí,“ dodal majitel.
Dvacet let dělá skláře například Marcel Pech. „Když budu upřímný, spálil jsem se maximálně dvakrát. Záleží samozřejmě na šikovnosti skláře,“ zhodnotil Pech, který má stejně jako kolegové levý loket zakrytý rukávem a pravý nikoliv. Svou profesi bere spíše jako práci. „Ale lidé, kteří nás vidí poprvé, to mohou brát jako umění,“ usmál se závěrem.
Sklárna Janštejn:
- historie foukáníí skla v Horních Dubenkách sahá až do roku 1809
- většinu produkce tvoří originální kolekce svítidel Brokis oceňované po celém světě
- i přes blížící se těžké časy majitel věří, že Sklárny Janštejn přežijí
16
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
