Podobně jako ve sklářství i ve smaltovnách litiny jsou pro výrobu důležité formy a modely pro odlévání. V případě smaltovny Český smalt, která sídlí v Oseku u Hořovic, jde o modely dřevěné, na kterých se ale zub času už silně podepsal. „Jsou už dávno po plánované životnosti a za pár měsíců budou nepoužitelné. Pokud nenecháme vyrobit nové, naše nádobí nám žádná slévárna neodlije,“ přibližuje majitel firmy Jan Novák.

Pořídit nová modelová zařízení je hodně drahé. „Model pro moderní slévárnu stojí padesát až osmdesát tisíc korun. Na kompletní obnovu sortimentu potřebujeme třináct nových modelů,“ vypočítává majitel.
Společnost se na získání prostředků rozhodla uspořádat takzvanou crowdfundingovou kampaň na portáluHitHit, v úspěch u bank nevěřila. „Žádná banka nepůjčí na projekt, kde není do posledního desetníku spočítaná návratnost,“ domnívá se Novák.

Formy i poukaz

Lidé na portálu pomohou třeba tím, že si dopředu objednají bábovkové formy, pánve či hrnce. Nebo koupí poukaz na obnovu kousku, který zdědili.

Smaltovny byly v době první republiky rozšířeným průmyslovým odvětvím. „Československé smaltované výrobky se vyvážely do všech světadílů a tomu odpovídal velký růst produkce. Nejvýznamnějším výrobcem kuchyňského smaltovaného zboží se stala českobudějovická smaltovna Sfinx,“ popisuje ředitelka Muzea smaltu a smaltovaného nádobí Jindra Šmídová.

Kuchyňské náčiní patřilo k oblíbeným prodejním artik-lům a podle dobových dokumentů nesmělo chybět v žádné výbavě nevěsty. Po změně režimu v roce 1948 ale průmysl dostal zásah. „Smaltovny podlehly znárodnění, všichni výrobci v Československu dostali název Sfinx. Malé smaltovny, pod vedením dosazených správců, pak často skončily s výrobou nebo přešly na jiný výrobní program,“ doplňuje ředitelka.

Po roce 1989 přišly nové příležitosti, ale smaltování, jako spousta dalších profesí, v posledních letech ztratilo zájem zákazníků a konkrétně smaltovny litiny končily jedna pro druhé. Kvůli módním trendům, které diktují spíš než návrat ke kořenům nerez a moderní teflon. A také kvůli záplavě levného nádobí z Číny, Turecka nebo Ukrajiny při cenách, kterým nemůže tuzemská výroba konkurovat. „Teď se najednou zjišťuje, že pokud se zavře poslední, nebude nikdo, kdo by novou generaci do smaltování litiny zapracoval,“ upozorňuje majitel Novák.

Smalt, nebo také email, je křemičitá tavenina s řadou přísad, třeba jílu nebo přírodních barvítek, podobná sklu či porcelánu.Roztavená hmota se nanáší na kovový podklad, který tak chrání před rzí a působením dalších činitelů.

Po zaschnutí se vypaluje v peci.

Díky hladkému povrchu se dobře čistí.