„Pokud si někdo myslí, že provozovat soukromé muzeum je výdělečná činnost, tak ho hned vyvedu z omylu – není. Tedy ovšem pokud nemáte dotace. A to my nemáme a hrdě můžeme říci, že nemusíme nikomu děkovat, leda sami sobě. Je to osvobozující pocit, ale zárověň ta hrdost něco stojí,“ vyzdvihuje Jitka Hrdličková.
Ve Starých krásnostech, čili v soukromém muzeu, je ředitel zároveň průvodcem, badatelem, fotografem, spisovatelem a uklizečkou. „Musíme se snažit potencionálního návštěvníka nějak zaujmout, takže neúnavně dáváme příspěvky na facebook, který samozřejmě není všespásný, jak si mnozí myslí,“ zmiňuje Jitka.
Divadlo loutek
Muzeum chce přilákat také nejmenší návštěvníky. Proto jeho zaměstnanci hrají loutková divadélka, a to tedy nejen v samotném muzeu, ale také ve školkách, pod širým nebem, na hradech a zámcích, dětských oslavách, jarmarcích, zkrátka všude tam, kam "ansábl" pozvou.
„Náš loutkový soubor se jmenuje Loutky starý Kotoučový. Tedy loutky hrají skoro samy, my jsme tam jen do počtu, jejich tvůrci manželé Krčálovi jsou totiž loutkoví profesionálové a jejich 40 až 45 centimetrů velké dřevěné marionety jsou prostě skvostné a výborně se s nimi manipuluje,“ popisuje Jitka Hrdličková.
Když návštěvník přijede a prohlédne si muzeum, tak má možnost navštívit také rovnou druhý prohlídkový okruh, nebo si dát na chvíli přestávku a v klidu si vychutnat kávu s něčím dobrým k zakousnutí.
„Laskominy máme také pro diabetiky 1. stupně, protože máme syna s cukrovkou a víme, jak je těžké mu dát nějakou dobrotu, co není spočítaná,“ uvádí ředitelka s tím, že tyto pochutiny nejsou vyloženě "dia", ale konzument je dostává přesně spočítané, aby i diabetik věděl, co a zda si může dát.
Padly rodinné úspory i pole
Druhý prohlídkový okruh se jmenuje Krásné pohádkovosti. Děti si mohou v pohádkové stodole najít svoji oblíbenou pohádku a pokud se nebojí, mohou jít i do strašidelného sklepa.
To ale pořád není všechno, co Staré krásnosti nabízejí. Součástí areálu je také Ateliér kšandy, vidle, špek. Zde mohou návštěvníci zakoupit trička, obrazy a jiné zajímavé věci, jejichž koupí podpoří muzeum.
Vybudovat takové místo a bez dotací bylo pro Hrdličkovi velmi náročné. Padly na to veškeré rodinné úspory, dědictví a prodej polí. Pro manžele je ale nejdůležitější, že si splnili svůj velký sen.
„Pokud potom přijede zájezd seniorů, kteří slzí u proutěných kukaní (kočárků) a panenek, které dříve měli a pochválí vás, že to děláte dobře, to je čas, kdy si říkáte, že to za to všechno stojí,“ zmiňuje Jitka.
Návštěvnost se zde řídí především podle počasí. Pokud je krásně, tak lidé raději vyrážejí na plovárnu. Do Starých krásností zamíří spíše ve chvíli, kdy je pod mrakem. Vstupné zde činí sto korun na osobu, v případě rodinného vstupného pak 200 korun.
