„Program Start-Up Now! šiju jako svůj vlastí kabát, jelikož sám spadám do jedné z jeho hlavních cílových skupin,“ říká Fischer, který během své kariéry rozjel přibližně deset projektů mezi firmami a experty (firma Bjež Original, Ricefood, CASEC) a ve třech případech i spolupráci mezi firmami a výzkumnými centry. Fischer se s Deníkem podělil o své zkušenosti s pomáháním startupistům i o rady a postřehy, které konzultoval s experty SIC.

Jak byste veřejnosti co nejvýstižněji přiblížil program Start-Up Now!?
Programem Start-Up Now! rozšiřujeme naši podporu do raných fází života startupů, protože cítíme, že tam chyby bolí nejvíce a pomocná ruka má velký dopad. Pro zařazení do programu stačí mít nápad, který účastník zachytí na papír, aby obdržel až 15 hodin konzultací s experty, mentory a mnohdy i investory pro první kroky ve světě podnikání. Experti s ním rozpracují jeho myšlenku, společně sestaví byznys plán a zapracují spolu na prezentaci samotného nápadu budoucím obchodním partnerům. Co je na tom nejlepší? Jejich čas zatím Středočeské inovační centrum (SIC) hradí ze sta procent. Kdokoli s ambicí založit firmu ve Středočeském kraji je pro nás zajímavý.

Je Start-Up Now určený spíše pro úplné začátečníky v podnikání nebo také pro lidi, kteří už mají rozjetou firmu a nevědí, kudy dál?
Start-Up Now! je určen těm, kteří mají nápad a chtějí začít. Třeba i ví, jak na to, ale cítí, že probírat další kroky s člověkem, který do startupů investuje nebo který několik let vedl i velké mezinárodní firmy, je pro ně příležitostí. Těm, kteří již firmu ve Středočeském kraji mají, nabízí SIC ustálenou škálu programů. V rámci konzultačních programů SIC proplácí většinu nákladů na čas expertů na konkrétní oblasti (marketing, finance, digitalizace…). Zároveň nabízí finanční podporu na konkrétní projekty i propojování s výzkumnými centry či byznys komunitou.

Na začátku každého startupu by měl stát originální a invenční nápad. Je v době, kdy existují služby a vymoženosti snad na vše, ještě vůbec možné najít nějakou díru na trhu?
Ano, prostředí okolo nás se neustále mění. I zvyšující se nároky zákazníků otevírají další příležitosti. Nové generace spotřebitelů přemýšlí jinak, otřesy v politice a ekonomice mění prostředí rychleji než dříve. Startupy ale nemusí mít nutně revoluční podstatu, mnohdy se jedná o produkt nebo službu, která na trhu už své místo má, případně v trochu jiné podobě. Důležitý je na počátku nápad spolu s odhodláním jej rozvinout do jasně formulované podoby, která napomůže v samotné realizaci.

Na co všechno by se měl připravit člověk, který si chce rozjet vlastní startup, když vynecháme onen originální nápad a shánění financí?
Bude to spousta práce. Takový člověk většinou vyvíjí produkt, hlídá výrobu, věnuje se marketingu, sleduje finance, nabírá a řídí lidi. Běžně přepíná od strategií a vizí po operativní rozhodování. Od kreativních po monotónní činnosti. Je to vlastně nejnáročnější pozice. Odborníci říkají, že je to většinou jeden pozitivní den na 19 negativních, takže hlavní je vydržet a být realista, tedy neočekávat výsledky po pár měsících, většinou ani po pár letech.

Jak je dnes těžké získat pro startup finance?
Zjednodušeně řečeno, v porovnání s poledními lety je to těžší než dříve. Tento rok je celosvětově poznamenán změnami na finančních trzích. Jedním z příkladů je i nedávný pád Silicon Valley Bank ve Spojených státech, kde si v rostoucí míře začaly startupy peníze obstarávat půjčkami z důvodu zdražování venture kapitálu, tedy peněz od jednotlivých investorů.

close Benedikt Fischer info Zdroj: se svolením B. Fischera zoom_in Benedikt Fischer

Jak se dále do tohoto druhu podnikání promítly poslední roky plné změn?
Při útlumu cestování, výroby, přímého prodeje a služeb v letech covidové pandemie se masivně rozvíjely elektronické služby všeho druhu (nejen e-shopy) a dnes můžeme na týdenní bázi sledovat končící digitální projekty, které nebyly reálně životaschopné. V době jejich vzniku měli totiž investoři nadbytek „levných peněz”, kterými financovali i projekty s minimálním potenciálem na úspěch. I proto by měl být dnešní startup schopen deklarovat plán vstupu na trh, konkurenční výhodu svého projektu a jasnou strukturu nákladů a výnosů, které dokáže prezentovat investorům. Pokud je ale produkt skutečně inovativní, tak to vše zůstává z velké části založené na odhadech. Zrovna tady může mít dopad konzultace s mentorem.

Lze jmenovat nějaké odvětví, které má v současnosti největší potenciál pro zakládání startupů?
Například umělá inteligence, blockchain a e-commerce jsou považovány za oblasti s velkým potenciálem pro zakládání startupů. Aktuálně je zajímavá i oblast eHealth a TeleHealth, kde pandemie ukázala nutnost digitalizace a prostor je tam obrovský. Zároveň oblasti vzdělávání, finančních služeb, aplikovaných technologií, ekologie a udržitelnost stále nabízí témata, která mohou být pro startupy zajímavá. Například řešení, která přináší úspory materiálu nebo energie už dnes často znamenají rozdíl mezi úspěchem a koncem firmy.

Je česká startupová scéna něčím specifická?
V našemu regionu (Středočeský kraj), ale i na celém území ČR je dobré zázemí pro technické a technologické startupy. Je dobře vidět naše typická kreativita spolu s kvalitními základy ze středních a vysokých škol, což v důsledku generuje prostor pro vznik inovativních řešení.

Existuje nějaká nejčastější chyba, kvůli níž nadějné startupy končí?
Důležitým základem je finanční rozvaha postavená na realitě. Zde obvykle startupy pracují s představou, že je jejich služba nebo produkt natolik unikátní, že budou prodeje strmě růst, a tomuto předpokladu nastaví i nákladovou stranu. Pak dojde k setkání s realitou a obvykle je nutné hledat řešení krize v omezení rozvoje, marketingu a nákladů celkově, případně ve vstupu investora. Opačným příkladem může být nepřipravenost na rychlý růst a nezvládnutí tlaku s ním spojeným.

Jak moc si může člověk, co rozjíždí startup, dovolit dělat chyby? Dá se startup vnímat i jako fáze, kdy se může člověk stále učit, aby se pak vyvaroval přešlapům v době, kdy jeho podnik přeroste v úspěšný korporát?
Někteří kouči deklarují, že je nutné dělat chyby, které nás poučí. Při rozjedu startupu se chybám většinou těžko vyhýbá, cílem ale je, aby jich člověk dělal co nejméně (čelí tlaku cash flow, rostoucího trhu apod.) Dnes už známe metody agilního vedení projektů, které nabízí určitá řešení a metodiky (koncept lean startup). Rozhodně nelze říci, že pokud startup přeroste v korporát, tak bude prostý provozních chyb. Pořád bude záležet na týmu, který takovou firmu vede a na lidech, kteří se na všech stupních podílí na realizaci.

Je nějaké krédo, kterým by se měl řídit každý startup?
Nenechat se unést vlastním produktem nebo technologií a stále se dívat na to, co dělám, očima zákazníka – co mu to přináší. Stavět startup s tím, že mám super nápad, který na papíře někomu prodám, je utopie. Je potřeba stát nohama na zemi, v dané oblasti mít znalosti o konkurenci a svůj produkt postavit tak, aby přinášel lidem nebo společnosti hodnotu „Nenechte se omezit ve vašem vzletu, ale mějte zemi pod sebou vždy na dohled. Nevymýšlejte vymyšlené a raději se poučte od ostatních.” A za mě osobně: „Potkat správné lidi je hlavní. Nápady a příležitosti budou vždy.”