O výrobcích své firmy Ladislav Steinhauser říká: „Kterýkoliv náš výrobek nejen, že sám s chutí sním, ale dám jej sníst i svým dětem.“ Podle něj se tak ve výrobcích firmy odrážejí prastaré rodinné tradice, které vždy stály na kvalitě. Letos na jaře je tomu třicet let, co se jeho otec rozhodl založit v Tišnově firmu v masném průmyslu, aby rodinné tradice obnovil.

„Historie masné výroby sahá v naší rodině až do roku 1790, kdy máme doloženo, že naši předkové v tomto oboru pracovali,“ načrtl majitel firmy Steinhauser. Novodobá historie se podle něj ale začala psát až v roce 1931.

„Tehdy můj pradědeček Ladislav založil v nedalekém Deblíně firmu. Tu mu ale v padesátých letech znárodnili. Ve stejném oboru pak po celý život pracoval i můj dědeček. Z řezníka se vypracoval až na ředitele brněnského závodu, což byl tehdy jeden z největších podniků masného průmyslu u nás. Táta v masném průmyslu také pracoval po celý život, poté učil na vysoké škole veterinární technologii zpracování masa a v roce 1991 se rozhodl znovu založit rodinnou firmu,“ popsal řetězec událostí Ladislav Steinhauser. Firmu od svého otce převzal v roce 2014. Dnes má 245 zaměstnanců.

K tradici patří i stará volha

Své provozovny objíždí Ladislav Steinhauser ve veteránu, Volze 2410. „Můj dědeček měl ředitelskou volhu, tak já mám taky ředitelskou volhu. Sám jsem si ji zrenovoval,“ zdůvodnil.

A firemních provozoven není zrovna málo. Ve Skalici nad Svitavou fungují už po čtyři roky firemní jatky, kam dovážejí živá zvířata, prasata a hovězí dobytek na porážku. Odtud pak vozí vepřové půlky a hovězí čtvrtky do Tišnova, kde je hlavní závod firmy - bourárna a výroba masných výrobků a uzenin. Firma vlastní i několik prodejen. Dvě jsou v Tišnově, dvě v Brně, jednu z nich – v Řečkovicích otevřeli předloni. Další firemní prodejny pak jsou v Blansku, Boskovicích a Rajhradě.

Není proto divu, že i majitel firmy občas musí relaxovat. Volný čas tráví, jak o sobě říká, v garáži. Tam opravuje vozy, hlavně značky Volha, často za přihlížení a drobné asistence svých dvou malých synů ve věku osm a deset let. „Zajímají mě historické automobily. Zabývám se renovací těch, co u nás jezdily v 60. až 80. letech,“ zmínil. I když jeho srdce prý tepalo pro auta, stal se nakonec kvůli rodinné tradici řezníkem.

Firmě Steinhauser se podařilo prosadit i v maloobchodních řetězcích. „Loni jsme u řetězců uspěli také s našimi novými párky a klobásami. „Moravské klobásy nebo Moravské paprikové klobásy dodáváme například do řetězce Lidl, Dědovu paprikovou klobásu do řetězce Albert,“ uvedl majitel tišnovské společnosti. Kromě klasických masných výrobků a uzenin dodává na trh i různé speciality.

„Milovníkům šunky mohu doporučit naši šunku Moravia. Od podzimu jsme rozjeli výrobu klobás se zvěřinovým masem – máme kančí, jelení nebo daňčí klobásy. Gurmánskou specialitou je salám s lískovými oříšky a salám s chipotle a čedarem,“ popsal část z produkce Ladislav Seinhauser.

Problém současného masného průmyslu vidí v nedostatku kvalifikovaných odborníků. O to víc je prý vděčný za to, že má kvalitní zaměstnance, na které se může spolehnout.

Covidová opatření

Firma Steinhauser se neustále vyvíjí a drží krok s dobou, ať už jde o moderní vybavení stroji, vysokou úrovní hygieny či kvalitními surovinami. I tato společnost však musela v souvislosti se státními protikoronavirovými opatřeními přijmout některá nová opatření. Mnohá z nich se podle Steinhausera od těch již dříve zavedených příliš neliší.

„Naši zaměstnanci si dezinfikují ruce v turniketech i v době, kdy žádná pandemie není, roušky jsou běžné. A například na krájírně, kde se krájí výrobky pro balení k přímé spotřebě, tam pracuje obsluha dokonce v kuklách. Máme nastavena mnohem přísnější pravidla, než vyžaduje státní legislativa,“ míní majitel firmy.