Tradiční i „trendy“ modrotisk umí ve Strážnici. Dílna funguje už 116 let

Tradiční řemeslnou technikou modrotisku potiskuje látky Strážnický modrotisk Jochovi – rodinná dílna ve Strážnici. Za členy své rodiny Gabriela Bartošková o dílně prozradila: „Letos v srpnu to bude 116 let od doby, kdy byla naše rodinná dílna ve Strážnici založena. Funguje téměř nepřetržitě.“

Technika modrotisku byla v roce 2018 zapsaná na seznam UNESCO, v ČR se jí věnují pouze dvě dílny, jednou z nich je právě ta ve Strážnici. Zakladatelem strážnické dílny byl Cyril Joch, praprapradědeček Gabriely Bartoškové, předek z matčiny strany. „Já jsem už pátá generace, která v rodinné tradici pokračuje,“ vysvětlila Bartošková.

Jejich doménou jsou smart textile. Firma vyvinula i unikátní nitě, které zahřejí

Podle ní už dávno padly fámy, že modrotisková látka pouští barvu a mačká se. „Právě modrotisk je v současnosti velmi oblíbenou látkou pro výrobu pohodlných oděvů z přírodních látek. Z našeho modrotisku řadu oděvů sami přímo vyrábíme – například košile, sukně. Vyrábíme i doplňky – například kravaty, šátky, čelenky, tašky. Včetně látek prodáváme naše výrobky i přes vlastní e-shop,“ načrtla Gabriela Bartošková s tím, že jejich dílna spolupracuje jak s designéry, kteří pro ně navrhují nové vzory, tak i s tvůrci modrotiskových forem.

K aktuálním módním trendům patří tzv. „modrotiskové svatby“. „Zrovna nedávno jsme připravovali oblečení pro další modrotiskovou svatbu,“ poznamenala Bartošková. Podle ní si lidé dávno uvědomili rozmanitost modrotisku. V interiéru jej využívají na ubrusy, závěsy a začíná se vracet i na čalounění nábytku. „Modrotiskem lze potisknout jakékoliv přírodní látky o jakékoliv gramáži – ať už jde o bavlnu, len, konopí, hedvábí, popelín,“ nastínila.

Ač se látka potiskuje modrou barvou – indigem, může se barevnost vzoru lišit podle toho, jakou barvu má potiskovaná látka. „Když potiskneme červené plátno, bude vzoreček červený, žluté plátno bude po potisku mít žlutý vzorek. Toho hodně využívají designéři. Vznikají tak látky, u nichž by laik ani nepoznal, že jde o pravý modrotisk,“ zamýšlela se Bartošková.

Speciality pro motorkáře. Za populární značkou Black Heart jsou léta tvrdé práce

Modrotisk býval kdysi luxusním zbožím. Do Evropy putovalo z Orientu po Hedvábné stezce. Šlechta používala látku na tapetování a čalounění, až v 19. století se stala součástí krojů. „V minulosti bývaly v českých zemích stovky modrotiskových dílen. Vzorů byly tisíce. Dnes jsou tyto vzory a formy součástí řady muzejních sbírek,“ míní paní Gabriela.

Ruční řemeslná výroba se proměnila. „Celý proces výroby se výrazně zjednodušil a zrychlil. Třeba i tím, že modrotisková látka se dnes už nepere v potoce, ale v pračce,“ vysvětluje s úsměvem Gabriela Bartošková.

Podle ní se ale takřka nic nezměnilo na tiskařské a barvířské práci, při níž se na látku nanáší modrá syntetická indigová barva, kterou vynalezli v Německu. Má stejné složení jako přírodní indigo ze stejnojmenné rostliny. Před potiskem modrou barvou se látka potiskuje tzv. „popem“, nebo-li „rezervou“, která zarezervuje bílé plátno proti zabarvení. Teprve po týdnu sušení se látka barví v indigu.

Jak poznat pravý modrotisk od nepravého
1. Vodítkem je cena. U pravého modrotisku je cena oproti běžné látce vyšší, protože jde o hlídanou kvalitu látky i ručního potisku.

2. Tečky na látce nejsou chyba. U ručního modrotisku se vzor tiskne z formy velké zhruba 20x20 cm, v rozích formy jsou hřebíky (kvůli návaznosti vzoru), které se jako tečky otisknou na plátno. Nejde o chybu, ale o znak pravosti modrotisku.

3. Rub látky nebývá „čistý“. Na rubové straně modrotisku bývají části látky prosáklé barvou či je na rubu šmouha od barvy, zatímco falešný modrotisk je na rubu celo-bílý nebo celo-modrý.

4. Zeptejte se prodejce na dodavatele látky. Zeptáte-li se, která ze dvou dílen látku doručila, budete mít jasno. V ČR působí pouze dvě modrotiskové dílny (Strážnický modrotisk Jochovi či dílna Danzingerů z Olešnice).