Freeshopy fungují na principu dej a vezmi. Pokud má doma člověk něco, co již nevyužije, ale věc je stále funkční, může ji odnést právě do freeshopů. Cílem je omezit plýtvání.

Freeshop DejBer

* Kde? V budově komunitního centra Moravia v Třebíři
* Kdy? Každou středu od 16 do 17 hodin
* Co lidé nakoupí? Dětské vybavení, hračky, kabelky, boty, spotřebiče i nábytek
* Jak to funguje? Princip Dej&ber, lidé něco přinesou a jinou věc si mohou odnést

I když třebíčský freeshop Dejber funguje teprve krátce, první zákazníci si v něm už „nakoupili“. „Zpočátku jsem se trošku bála, zda někdo přijde. První den jsem neustále vyhlížela z okna první zákazníky a bála se, zda o nás lidé ví. Měli jsme štěstí, hned napoprvé přišlo třináct lidí. Zdrželi se tu a vybírali si,“ ohlížela se autorka projektu Markéta Jirka z organizace Střed, která komunitní centrum s obchodem provozuje.

Lidé zpočátku nevěřili, že si věci mohou odnést zcela zdarma. „Nechyběly otázky typu: A doopravdy je to zadarmo? Skutečně si to mohu vzít? Zastavilo se tu i pár studentů. Jedna slečna uviděla hrneček, který měla v dětství. Nevěřícně se nás ptala, zda si ho může vzít. Bylo to příjemné, někteří šli vyloženě pro něco, co potřebovali, jiní si vybírali spíše z nostalgie,“ popisuje vedoucí komunitního centra Moravia Ondřej Ferdan.

Jak se ale vlastně do obchodu, kde se neplatí, zboží dostává? „Nejprve jsme začali u sebe, u přátel, rodiny, kolegů. Lidé často hromadí nějaké věci, i já si občas říkám, to nepotřebuji nebo dostanu dárek, který se mi úplně nehodí. Mám i věci z nostalgie, které jsou ale založené někde v šuplíku a je mi líto je vyhodit. A pak vznikl freeshop a já měla jasno,“ usmívá se Markéta Jirka.

První zboží se podařilo nashromáždit zhruba za tři měsíce. „Trochu nám šlo naproti, že v té době se stěhovala moje sestra, takže měla hodně věcí, které už nepotřebovala, stejně tak naše paní ředitelka. Zároveň jsme formulovali, co vlastně budeme nabízet za zboží. Zda budeme brát i oblečení, velké spotřebiče. Freeshop jsme poté rozdělili do určitých sekcí,“ vysvětluje Ferdan.

Od cedníku po pračku

I když má freeshop zatím pouze jednu místnost, nabízí rozmanitý sortiment. „Rozdělení vzniklo za pochodu podle toho, co nám sem lidé nosili. Máme tu věci pro nejmenší, potom sekci pro děti s hračkami a vzdělávacími potřebami, dále sport, kde jsou i dětské helmy a krunýře. Vedeme i kuchyňskou část, kde jsou nádobí a spotřebiče, a také sekci koupelny a dekorace. Máme i mini část, kde jsou věci pro zvířata. Kromě toho nabízíme i nějaké nářadí,“ ukazuje Jirka.

Věci, které lidé do obchodu nosí, ale musí splňovat určité parametry. „Například u elektroniky nebo věcí do kuchyně musí být prokazatelně funkční. V nabídce máme momentálně i kontaktní gril nebo parní mop. Nebereme oblečení, to směřujeme do jiných sociálních služeb, kde jsou na to zaměření. Máme jen boty, kabelky a pár kostýmů,“ dodává Ferdan, zatímco se rozhlíží po místnosti.

Momentálně je freeshop z důvodů epidemických opatření uzavřený. Funguje ale na bázi individuálních domluv. „Věci přijímáme i vydáváme. Někdo nám například napíše, že by pro nás měl nádobí, já se s nimi domluvím na konkrétním čase a převezmu ho. Spolupracujeme i se sociálním odborem, odkud nám volají kvůli klientům, kteří se třeba stěhují a dovybavují si domácnost. Zase, domluvíme si schůzku a mohou si k nám přijít vybrat,“ popisuje Ferdan.

Nápad na netradiční obchod se líbí lidem z Třebíčska. „Podle mě je to skvělá myšlenka, v dnešní době se plýtvá až zbytečně moc absolutně se vším. Takže pokud lze něco použít znovu a udělat tím někomu radost, je to skvělé,“ míní jedna ze zákaznic Pavlína Sovková.