Z ajťáka se stal terapeut. Ke změně oboru ho přivedlo bojové umění

Jak jste se takhle přerodil?
Začalo to pozvolna. Chodil jsem už od studií na univerzitě na bojové umění aikido a na seminářích nám jeho učitelé ukazovali, jak si pomocí japonské tlakové masáže Shiatsu uvolnit tělo tak, aby nebolelo. Zjistil jsem, že to funguje a začal se o to zajímat. A v létě 2004 jsem vyrazil na zážitkový kurz od prázdninové školy Lipnice, která se věnuje zážitkové pedagogice. A to mi doslova změnilo život.

V čem?
Kurz to byl fyzicky velmi náročný a začal jsem pomáhat uvolňovacími praktikami Shiatsu jeho účastníkům. Ty jsem se naučil od Richarda Jisla už dávno před prázdninovou školou. A hned po ní v září jsem u něho začal studovat Shiatsu Academy – tříletý seberozvojový kurz. A ještě nesmím zapomenout, že při jedné ze zážitkových her na prázdninové škole jsem vyslovil neuvážené přání mít vlastní masážní studio.

První Vánoce jsme měli na účtu pár korun. Zisk přišel později, říká podnikatel

Takže jste se pustil do hledání vhodného objektu?
To ne, vyplnilo se to až za osm let. Masíroval jsem zpočátku známé, přátele, jezdil po celé České republice a postupně se to nějak nabalovalo. Klientela se začala rozrůstat a já se pořád vzdělával. Chtěl jsem spojit poznatky z fyzioterapie s alternativní medicínou a prozkoumat všechno z analytického hlediska, protože na mně studium fakulty aplikovaných věd asi opravdu zanechalo velké stopy.

A to už jste rozjel praxi ve velkém?
Ještě zdaleka ne. Dokonce jsem si pořád přivydělával v IT oblasti. Ale zase sehrála roli náhoda. Kolegyně, které se zajímaly o alternativní medicínu stejně jako já, mě nasměrovaly na Školu tradiční čínské medicíny v Praze – studia pěti dovedností, mimo jiné fytoterapie, akupunktury a dietetiky. Studoval jsem ji čtyři a půl roku, strávil stovky hodin praktickými cvičeními za dozoru lektorů od nás i ze zahraničí. Ukončil jsem ji před zhruba třemi lety. A to už jsem měl také své masážní studio.

Kdy se vám je podařilo vybudovat?
Před zhruba osmi lety, kdy se mi podařilo získat domek na Karlovarské třídě na Lochotíně v Plzni. Vzal jsem si na to hypotéku a pustil se do přestavby. Přitom jsem se pořád věnoval masážím a dalším technikám, abych ulevil lidem, ale také vydělal nějaké peníze na splácení hypotéky a dalších půjček na vybavení a podobně. Takže v naší společnosti Massage Point Plzeň se střetávají, jak je koneckonců z názvu patrné, východní masérské techniky s alternativními medicínskými postupy, prověřenými staletími. Pracují tady i masérky z Thajska. A všichni se máme co otáčet, abychom firmu udrželi.

Proč ? Klienti nejsou nebo nechodí?
Velkou roli v tom sehrála pandemie covidu a hlavně protiepidemická opatření vlády. Nějakou dobu jsme nemohli fungovat vůbec a pořád jedeme v omezeném režimu. Mnoho klientů mělo a možná ještě má obavy na masáže a další terapie chodit, a to i přesto, že je potřebují a dělají jim dobře. Přitom dodržujeme všechna bezpečnostní protiepidemická opatření. Ale taková je nyní doba. Takže přesně před rokem jsem řešil, zda kvůli covidu podnik zavřu nebo ne. Nakonec jsem si řekl, že to snad nějak udržím a pustil se naopak do dalšího rozvíjení firmy.

Z Litoměřic do ruské rafinerie. V Hennlichu vyrobili speciální zařízení

Co vás k tomu v tak nepříznivé době vedlo? Určitě jste se musel zadlužit?To je pravda, ale věřím, že se situace v dohledné době musí zlepšit a ufinancuji to. No, a v době covidu, kdy jsem nemohl pracovat, jsem měl čas přemýšlet nad tím, co a jaké přístroje by mohly klientům pomoci. Říkal jsem si, že budu mít čas naučit se je ovládat. A že tak alespoň využiji smysluplně čas. Navíc mě těší, když k nám přijde člověk s bolestmi, a nám se je podaří odstranit a jeho zdravotní stav je lepší a lepší. Ten pocit, že jste někomu pomohl, se nikdy neomrzí.

Co jste to tedy v době covidu pořídil?
Budoucnost je ve frekvenční medicíně, a tak jsem se rozhodl pro přístroj Biocom, který využívá biorezonanční metody. Jsou to speciální diagnostické a terapeutické postupy, které kombinují poznatky tradiční čínské medicíny, kvantové fyziky a německé technologie. Tenhle speciální diagnostický a terapeutický postup, který podporuje „samoléčebnou schopnost těla“ a pomáhá nastolit potřebnou rovnováhu mezi jednotlivými buňkami, využívají stále častěji také lékaři, zejména ti, kteří se věnují celostní medicíně. Dokáže řešit například i postcovidové stavy. A k další investici mě namotivovala klientka z Ostravy, kam jezdím občas pracovat.

K čemu vás přesvědčila?
Inspirovala mě ke koupi hyperbarické komory. Říkala, že je to úžasná terapie, která lidskému tělu prospívá a že je o ni, alespoň v Ostravě, velký zájem. A tak jsem se rozhodl, že ji pořídím. Pokud se nepletu, v Plzni zatím není.

Je, ve Fakultní nemocnici v Plzni…
Jasně, ale ta pracuje s vyšším tlakem a musí ji obsluhovat pouze zdravotníci. Ta naše je přenosná a schválená k běžnému používání a dosahovaný tlak je nižší. Taková, myslím, zatím v Plzni není. Zlepšuje stav při cévních onemocněních, duševních problémech, soustředění, pomáhá při migrénách, při léčení vysokého tlaku a mimo jiné při postcovidových syndromech nebo harmonizuje spánek. Přivezli mi ji v listopadu a už si ji vyzkoušely desítky lidí.

Škoda Auto se před koncem roku rozjela. Dohání výrobní manko

Máte od nich nějaké poznatky, jak na ně vyšší příděl kyslíku zapůsobil?
Měl jsem tu klientku, která měla obrovské problémy se spaním. Brala různé prášky na spaní, ale nic nezabíralo. Sice usnula, ale kvalitně se nevyspala, byla unavená a vystresovaná. Byla celkově vyčerpaná. Poté, co byla poprvé v hyperbarické komoře, spala tvrdě jedenáct hodin v kuse. Pokud o naši komoru bude zájem, jsem rozhodnutý pořídit druhou. Do domečku na Lochotíně se nám ještě vejde.

Nemrzí vás někdy, že jste změnil profesi, která je nyní velice dobře honorovaná a žádaná. Nenapadlo vás ve slabé chvilce se k ní vrátit?
Trochu ji využívám i teď ve firmě, ale spíš co se webových stránek týče. Jinak už bych v ní moc šancí po tak dlouhé době neměl. Vývoj jde v IT technologiích strašně rychle dopředu a když z nich na nějakou dobu vypadnete, ujede vám takzvaně vlak. Takže sázím na to, co umím a co je alespoň podle mne lidem více potřebné a prospěšné.