Bezobslužné květinářství ve skříni je otevřeno nejen o víkendech. „Každý pátek skříň naplním. Většinou tam lidé najdou řezané květiny, věci na hřbitov a drobné dárky. Vedle toho mají k dispozici papíry na zabalení kytiček,“ říká podnikatelka, podle které byl zatím největší nával u skříně ve Dni matek, kdy zboží jezdila v neděli doplňovat každé dvě hodiny.
I ve všedních dnech nemusejí zákazníci odcházet s prázdnou, když je majitelka květinářství třeba u lékaře. Za uvázané kytice, hrnečky, svíčky, mšenský med a další zboží přitom lze platit dvěma způsoby.
„Lidé mohou hodit peníze do připravené kasičky nebo zaplatit prostřednictvím QR kódu,“ vysvětluje Květa Živná.

Za čtvrt roku, kdy je skříň v provozu, se s většími krádežemi nebo vandalismem nesetkala. „Jen jednou mi chybělo 120 korun, ale s tím člověk musí počítat. Tady v krámě se mi taky určitě sem tam něco ztratí a ani si toho nevšimnu,“ přiznává podnikatelka, která nechává vystavené zboží před květinářstvím i v době, kdy jde na oběd. „Kdo by tady ve Mšeně kradl,“ říká.
Květiny si na mšenském náměstí mohou lidé koupit i v bezobslužné skříni, která patří k obchůdku Květy od Květy.
Nápad na samoobslužnou skříň si přivezla před pár lety ze zahraničí. „Jezdili jsme do Holandska se synem na závody a mají to tam na každém rohu. Veškeré přebytky nabízejí u domů - marmelády, medy - a vedle nich je kasička na peníze,“ vzpomíná, „když začala doba covidová, napadlo mě, že by to mohlo být super. Lidé by si koupili, co potřebují, a nepotkali se.“
Hledání vhodné skříně
Problémem bylo najít vhodnou skříň. „Nechtěla jsem, aby byla skříň moderní. V zimě jsem začala hledat, ale tu správnou skříň se mi podařilo najít až po pár měsících. S přestavbou mi pomohl manžel, jen nebyl tak rychlý, jak bych si představovala, takže i to nakonec otevření pozdrželo," směje se s poznámkou, že to byly pro jejich manželství trochu těžké časy.

Květa Živná žije ve Mšeně na Mělnicku, kam se přivdala, od roku 1989. Tehdy netušila, že bude časem podnikat, natož v květinářství. Až na mateřské dovolené začala pracovat na zahradě a zjistila, že ji to hodně baví.
„Chtěla jsem vědět co nejvíce a naučit se vázat květiny. Kamarádka ze základní školy mě vzala k sobě do květinářství a ukázala mi, jak se s květinami pracuje. Pak jsem si udělala takový rychlokurz a v roce 2000 jsme společně se sestrou otevřely první květinku,“ vypráví podnikatelka.
„Měnila se místa, až jsem se nakonec usadila tady na náměstí, tentokrát už sama,“ dodává s tím, že v obchůdku na náměstí sídlí sedmý rok.