Je čas jarních prázdnin, doba, kdy se lidé obvykle hrnou na hory. Ty jsou letos vysloveně zasypané sněhem, provozovatelé zimních středisek ale musí zůstat s rukama v klíně, protože vládní uzávěra trvá. „Cítím hroznou lítost. Malé skiareály nebyly loni skoro ani otevřené kvůli nedostatku sněhu, teď je ho na horách tolik. Všechny by mohly jet,“ mrzí Petra Zemana, jednatele a majitele Skiareálu Klínovec, který je největším střediskem v Krušných horách.

Věříte ještě, že se skiareál tuto zimu otevře?
My věříme pořád, že se skiareály alespoň na část sezóny otevřou, i když vyjádření ministra zdravotnictví jsou velice zmatečná a natolik si odporují, že si nejsme vůbec jistí.

Jsou skiareály, kde už propouštějí zaměstnance, je to i váš případ?
Naše zaměstnance vnímáme spíše jako partnery, takže je nechceme propouštět. To je to poslední. Snažíme se samozřejmě sanovat obří ztráty, které nám vznikly, z jiných projektů, utlumili jsme investiční náklady a využíváme veškeré rezervy, které máme. Určitě nechceme propouštět, protože věříme, že koronavirus odezní, věci se vrátí do normálu a my bychom chtěli pro naše zaměstnance zachovat stálá místa. Chápeme ale, že jsou skiareály, které nemají takto silnou pozici, pro ně je to strašně těžké a pak dochází k masovému propouštění. Nejde jen o skiareály, ale také na ně navázané služby. Je známé pravidlo, že jedna koruna ve skiareálu znamená sedm korun utracených v dalších službách - ve stravování, v ubytování. Na ně to dopadá úplně stejně.

Jakou ztrátu jste utrpěli?
Kdybychom ztrátu počítali od loňského jara, kdy bylo od 14. března zavřeno, dostali jsme se v lednu ke sto milionům ztráty a teď v únoru načínáme druhou stovku. Pokud se neotevře do konce zimy, celková ztráta bude někde okolo 200 milionů korun.

Jaké náhrady máte v tuto chvíli zaručené?
Náhrady dostáváme pro část zaměstnanců na mzdy. Jinak nemáme zaručené téměř žádné. Čerstvě je vypsaný program ministerstva průmyslu a obchodu, žádost budeme podávat příští týden. Předpokládáme ale, že když bude vyřízena kladně, narazíme na dočasný rámec pro opatření státní podpory, o kterém rozhoduje evropská komise. Tím se octneme na 25 procentech nákladů, nikoli tržeb za tu zimu, podotýkám. Z tohoto pohledu jsou pro nás náhrady nedostatečné. Vláda o přiměřené kompenzaci po vzoru Rakouska a Německa neuvažuje, takže největší díl neseme sami.

Chtěl bych dodat, že tyto ztráty budou mít vliv i na státní rozpočet. Na kumulovaných daních ročně odvádíme až 40 milionů korun. Další peníze přinášejí subjekty, které by nevznikly nebýt skiareálu, to jsou ty svaly a krevní řečiště, které se na něj nabalují. Jestliže my na daních zaplatíme 40 milionů, ostatní tady na horách do něj odvedou třeba 200 milionů. Pro stát to bude ztráta, přesto nás svévolně zavírá a dělá opatření, která z mého pohledu vůbec nefungují. Zavření jsme už několik měsíců, horské oblasti se tím likvidují, přitom čísla nemocných stoupají. Něco je tedy špatně. To si ale vláda zřejmě neuvědomuje.

Vnímáte to tak, že by bylo v pořádku zimní střediska spíše otevřít, anebo aby se stát zamyslel nad odpovídající kompenzací tržeb?
Za mě určitě by bylo lepší otevřít, nemyslím si, že by mělo uzavření skiareálů faktické opodstatnění. Když se na to podívám z pohledu státního rozpočtu, jen se v něm dělá větší díra a z epidemiologického hlediska jsou tu věci, které situaci spíše zhoršují. Kvůli vládním opatřením a zkracování pracovní doby se lidé kumulují v městské dopravě, na úřadech i poštách. Byl jsem na poště a bylo tam narváno. Lidé na hory stejně jezdí, protože tam mají chaty a apartmány, tráví čas v přírodě a pak sedí na chalupách celé širší rodiny, nikdo tomu nezabrání. Místo aby byli rozptýlení po svahu, sedí v té chalupě. V tomto kontextu zakazovat lidem lyžovat v rozvolněném venkovním prostředí je nesmysl a vlastně to nefunguje. Čísla stoupají, ačkoli jsme několik měsíc v lockdownu. V Rakousku mají otevřené lyžařské areály po celou sezónu, lyžuje se v Itálii, v Polsku. Česká republika se prostě rozhodla, že ve skiareálech se koronavirus šíří závratnou rychlostí, takže přestože ministr Blatný tvrdil ve svém prohlášení, že z epidemiologického hlediska je lyžování v pořádku, nakonec si z nějakého důvodu postavil hlavu. Jediný ministr Havlíček tlačil na otevření, ale Blatný a Hamáček mají jiný názor. Vidím to tak, že určitá politická elita tady žije v nějaké své bublině a absolutně nereflektuje potřeby společnosti.

Když srovnám letošní zimu a loňskou, ta minulá nebyla nic moc, teď je opravdu ladovská. Jak na vás působí, když vidíte ty nevyužité možnosti?
Cítím hroznou lítost. Z mého pohledu se ministr Blatný ale nikdy nezamýšlel nad tím, že by chtěl zimní střediska otevřít. V podstatě nás zklamal a podváděl ve všech vyjádřeních. Popřel je svým jednáním a přivodil nám obrovské ekonomické ztráty. Krušné hory jsou strukturálně postiženým krajem, v rámci Česka jsou tak označované ministerstvem pro místní rozvoj, a jestliže jim seberete jedinou možnost příjmu, zničíte je. Myslím ale, že ještě větší dopad než ekonomický, bude mít ten psychologický marasmus způsobený nekompetentním rozhodováním.

Hodně jste investovali a v každém roce máte plány pro další sezónu. Co budete muset proškrtat nebo za jakých podmínek vlastně vydržíte?
Využíváme peníze z jiných projektu a naštěstí je nám výborným partnerem banka, která nás podrží…

Čili jdete do úvěru?
Ano, budeme si brát další úvěry, zátěž se tedy zvýší, ale úvěry se nevyužijí efektivně pro investice a další služby. Například jsme na každé stanici lanovky plánovali zbudovat velké záchody s přebalovacími pulty. Vše ale budeme muset omezit a kvalita služeb na horách se obecně na čas zastaví, než se to vrátí do normálu a poplatí se dluhy, které teď vznikly. Jsme silní, nějakým způsobem jsme schopní to zvládnout, ale menší to logicky nemůžou vydržet.

Kolik zim si myslíte, že se z toho budete dostávat?
Myslím, že návrat k normálu bude trvat dvě tři zimy, pokud budou dobré.

Některé skiareály zavedly placení pomocí QR kódu, lidé mohou posílat dobrovolné příspěvky a podpořit ho. Jak to máte vy?
Nic takového nemáme. Stále upravujeme parkoviště, ale nezpoplatnili jsme ho, upravujeme také běžecké stopy a nasněžili jsme sníh v některých místech, aby se dalo dobře sáňkovat a bobovat. Čili snažíme se lidem vytvářet podmínky, aby se na horách mohli zdržovat. Nechceme je žádat o příspěvek. Jsme tu pro ně a chceme, aby to věděli. Věříme, že naši práci ocení a až bude možné lyžovat, přijedou nám to vrátit. Těší nás, že nám lidé vyjadřují velkou morální podporu za to, co tu děláme. To nás drží.