Lidé je odjakživa chápali jako předzvěst budoucnosti a šanci odvrátit eventuální nebezpečí. Na téma snů a významu jejich obsahu vyšly však už celé regály odmítavých vědeckých děl. Jejich autoři učeným jazykem vysvětlují pochody v našem mozku, ale přehlížejí jedno: jak je možné, že se spánkové vidiny občas naplňují?

Bylo tomu tak odjakživa. Staré letopisy například zmiňují sen perského krále Xerxese, varující ho před napadením Řecka. Římský císař Marcus Aurelius našel ve snu prostředek proti závratím a chrlení krve. Řecký lékař Asklepiadés našel ve snech Římanů četné lékařské rady…

Postel si rezervujte pouze na spánek nebo milování.
Pozor na špatný spánek. Může spustit nebezpečnou řetězovou reakci

Žel výkladů snů existovala stejná spousta, jako jejich vykladačů – ovšem často byly protichůdné. Jestli se třeba řeckým sofistům zdálo, že jim mravenci lezou do uší, čekalo je prý štěstí. Pakliže se však totéž později zdálo římským plebejcům, měli mít naopak smůlu.

A tak je to se sny dodnes. Jejich řeč překládají jinak psychiatři, psychologové i skeptici, jinak Židé, křesťané, spiritualisté, věštkyně. Téma samo o sobě zůstává otevřené.

Sen v roli proroka

Roku 1865 měl mít slavný německý chemik F. A. Kekulé sen, z něhož si zapamatoval neznámý strukturní vzorec. Byl to benzen – jeden z největších objevů vědcovy kariéry. Někdy kolem roku 1911 se švýcarskému chemikovi A. Wernerovi zdálo cosi o vazbách atomu v molekulách. Za dva roky získal za svůj „sen“ jako nejmladší na světě Nobelovu cenu. Bylo mu 27 let.

Roku 1918 bylo v americkém Michiganu znásilněno a zohaveno teprve pětileté děvčátko. Ač měla policie popis pachatele, nepodařilo se ho dopadnout. V den pohřbu oběti se jednadvacetiletý H. Rotrige (žil přes 50 km od místa činu) probudil ze sna, z něhož si zapamatoval jméno a současný pobyt vraha, nějakého A. Hottelinga. Dotyčný onou vraždící zrůdou opravdu byl! V roce 1942 se ve státu Georgia našla mrtvola pastora W. C. Smitha. Neznámý pachatel ho zastřelil. Vyšetřování se vleklo měsíce – až jednou přišla Smithova dcerka, že se jí o tatínkovi zdálo. Prozradil jí prý jména svých tří vrahů i místo, kde odhodili zbraň. Byla to pravda pravdoucí a na pachatele by policie bez onohu snu asi nikdy sama nepřišla.

Sny jsou součástí našeho spánku a podle jejich obsahu často posuzujeme, jestli jsme se vyspali dobře, či nikoliv.
Sny skrývají mnohá poselství: kupovat ananas se nevyplácí, zabít husu nevadí

Roku 1955 v americkém městě Silverton vyhlásili pátrání po zmizelé matce tří dětí, třicetileté M. Cooperové. Nikdo neměl tušení, co se s ní mohlo stát. Uběhlo několik měsíců, když do kanceláře místního šerifa vtrhla jakási E. Westonová, aby vylíčila svůj neuvěřitelný opakovaný sen: v polorozpadlém stavení na jistém místě leží pod hromadou slámy mrtvola mladé ženy. Ležela. Byla to M. Cooperová, zavražděná svým manželem.

Roku 1979 se měl zdát údajně strašný sen poštovnímu úředníkovi D. Boothovi z města Cincinnati ve státě Ohio. Ve spánku byl svědkem leteckého neštěstí. Letadlo se znaky USA sotva vzlétlo, vybouchlo a zřítilo se. Protože se stejné téma v Boothových snech opakovalo často, pro jistotu informoval místní letiště. Tamní, byť trochu nedůvěřiví vyšetřovatelé, začali pátrat, o které letiště a letadlo by eventuálně mohlo jít. Společnost American Airlines zavedla u všech svých přepravců mimořádná opatření, přesto 26. května téhož roku vybouchlo hned po startu letadlo DC10 přesně podle Boothova snu. Při nehodě zahynulo 257 cestujících i členové posádky.

V říjnu 1966 se v hornickém městě Aberfan sesulo asi 150 tisíc tun půdy a důlního odpadu. Zavalena byla i místní škola. Zahynulo v ní bylo na 150 lidí, z toho 116 dětí. Psychiatr J. Barker byl soudem pověřen ověřit pravdivost výpovědí asi šedesáti svědků, tvrdících, že blížící se katastrofu „cítili“. Ve svém znaleckém posudku zmínil i výpověď matky desetileté E. M. Jonesové. Dva dny před tragédií jí prý dcerka řekla, že „brzy umře, ale nebojí se, protože bude v nebi s Ježíškem“. Měla mít sen o jejich škole, kterou zasypalo „něco černého“.

Agresivní sny mají muži i ženy

Mohou sny skutečně predikovat následující události? Co vše k nám jejich prostřednictvím promlouvá? Jaký význam mají zdánlivě nesmyslné sny, skládající mozaiku z na pohled bláznivých střípků? Tyto otázky zajímají nejen psychoanalytiky. Téma snů se stalo námětem mnoha vědeckých výzkumů, snažících se do „domnělého“ vnést alespoň nějaký řád a racionální poznatky.

Některé závěry se nedávno pokusil shrnout například odborný magazín Medical News. Podle něj výzkum naší mozkové činnosti naznačuje, že většina lidí sní čtyřikrát až šestkrát každou noc, přičemž jen málo ze svých snů jsme schopní si vybavit. Říká se, že už pět minut po skončení snu zapomínáme 50 % a za dalších pět minut až 90 % jeho obsahu.

Modré světlo, které mobily či tablety vyzařují, má pro mozek varující účinek a potlačuje produkci hormonu melatoninu.
Existuje dvanáct zabijáků spánku. Patří mezi ně i horká koupel

Z čistě vědeckého hlediska jde obtížně stanovit, proč zůstává většina snů v zapomnění. Nicméně jejich lepšímu uchování může podle výzkumů napomoci co nejpřirozenější probuzení – bez budíku a zaměřené na obrazy prožité ve spánku okamžitě po procitnutí… Schopnost pamatovat si sny ovlivňují i další faktory. Zatímco děti si je pamatují celkem živě, léty se naše možnosti snižují a sny se i stávají méně intenzivními. K tomuto vývoji dochází rychleji u mužů, než u žen, přičemž u obou pohlaví bývají sny trochu odlišné. Kupodivu se tu stejně četně vyskytují sny agresivní, sexuální či militantní, ale u žen figurují více rodinní příslušníci, malé děti a domov.

Specificky sní lidé trpící nespavostí: jejich vzpomínky bývají lepší, nicméně častěji odrážejí psychické vypětí a stres. Naproti tomu chroničtí spáči a narkoleptici mají mít podle výzkumů sny bizarnější a negativněji laděné.

Zdravý alespoň ve snu

Nahlédnout do samotného obsahu snů láká vědu také. Jedna ze studií se zaměřila na sny u lidí trpících různými bolestmi hlavy. Zjistili, že nemocní s migrénou mívali zvýšenou frekvenci snů, v nichž dominovaly chutě a vůně. Lidé s bolestí obecně mají sklon prožívat ji i ve snu. Neurovědci zkoumali například pacienty s popáleninami, přičemž takřka 40 % z nich hlásilo sny o bolesti. Zajímavé je, že ti, kterým se o jejich bolesti i zdálo, měli vyšší příjem jak anxiolytických léků, tak analgetik a na intenzivnější bolest si stěžovali i během terapeutických procedur.

Pozoruhodné zjištění přinesly výzkumné studie, zaměřující se na sny hendikepovaných lidí. Paraplegici i lidé bez končetin ve snech často běhají, jezdí na kole, prožívají rozličné fyzické aktivity. Neslyšící ve snech naslouchají slovům ostatních a dokonale jim rozumějí, zatímco němí naopak dokážou hovořit. Vědci tuhle skutečnost vysvětlují tak, že mozek všech lidí má geneticky danou schopnost vytvářet zážitky a představy napodobující zdravý život, v němž funguje vše tak, jak má.

Spánek, ilustrační foto
Proti Alzheimeru pomáhá zdravý spánek. Vědci zjistili, proč

Tvrdit však na základě tohoto závěru, že ve snech je vše ideální, by bylo daleko od pravdy. Příkladem budiž zjištění, že spánek rozhodně není dobrým spojencem, pokud chceme potlačit nějaké nežádoucí vzpomínky. Naopak – sny přímo působí proti dobrovolnému potlačení něčeho, dokonce by se zjednodušeně dalo říci, že čím více se něco snažíme vědomě vytěsnit, tím vehementněji nám to sny vracejí zpět. Tolik věda. Přes veškerá zjištění se však výzkumníci snů shodují v jednom: neexistuje snad žádný jiný kognitivní stav, který by byl tak důkladně prostudován a přesto tolik nepochopený, jako právě snění…

30 nejčastějších snů (podle Medical News)

škola, učitelé a studium, pronásledování, sexuální zážitky, padání, pozdní příchod, úmrtí žijícího či oživení zesnulého, létání, nesložení zkoušky, balanc nad propastí, paralyzování strachem, fyzické napadení, ocitnout se nahý, dobré jídlo, plavání, zůstat zamčený, hmyz a pavouci, zabití, ztráta zubů, svázání, neschopnost pohybu, být znovu dítětem, neschopnost najít toaletu, objevování nových místností v domově, výrazné znalosti a mentální, schopnosti, oheň, agresivní zvířata, hadi, nález peněz, vlastní smrt, dušení, neschopnost dýchat, setkání s Bohem v jakékoliv podobě

Co mi ten sen chtěl říci?

Psychologové pracující se sny mají za to, že jejich význam je individuální a u každého mohou znamenat něco jiného. Klasické snáře toho tak obvykle moc neprozradí. Přesto se někteří znalci pokoušejí i o poněkud univerzálnější náhled na některé nejčastější sny.

Pronásledování, útěk
Jeden z nejčastěji uváděných snů. Nejspíš proto, že úzkost, kterou cítíme ve snu, je tak živá, že nám usnadňuje jeho zapamatování. Důvodem pro tyto sny často není strach ze skutečného pronásledování, ale spíše z toho, před čím v životě utíkáme.

Voda
Voda často představuje naše emoce nebo podvědomí. Kvalita vody (čirá /temná, klidná /rozbouřená) prý často poskytuje nahlédnutí do toho, jak zvládáme naše emoce.

Škola
Lidé se ve snech často ocitají ve škole nebo ve třídě, nezřídka konfrontovaní s testem či zkouškou, kterou nejsou připraveni složit. Podle psychoanalytiků může jít o skvělý příklad „snové hříčky“, používající určitý koncept a dávající mu jinou definici. „Lekce“ nebo „test“, kterým čelíme ve škole, mohou symbolizovat problémy aktuální.

Ve společnosti přátel se smějeme až třicetkrát víc, než když jsme sami.
Zocelit imunitu jde i smíchem. Jak ale na to, když se nám smát nechce?

Smrt
Ačkoli ve snu je smrt často vnímána jako negativní jev, bývá často přímo spojena s dramatickými změnami, které se dějí v životě snícího: konec jedné věci, aby se vytvořil prostor pro něco nového.

Dům
Domy mají často představovat mysl snícího. Různé úrovně nebo místnosti se mohou vztahovat na rozdílné aspekty a stupně vědomí. Suterén často představuje to, co bylo zanedbáno, zatímco ložnice se vztahuje k intimním myšlenkám a pocitům – těm, které jsou nejblíže k jádru vlastního já.

Létání
Létání ve snu prý souvisí s tím, jakou kontrolu máme nad svým životem a zda jsme si jistí svými schopnostmi dosáhnout našich cílů. Vysoké létání je údajně jedním z nejvíc euforických snů, který si lze představit, zatímco létání nízko nad zemí nebo zachycení v překážkách (třeba v elektrickém vedení) může být nesmírně frustrující.