Vystudovala jste vysokou školu, pracovala v bankovnictví. A teď jste uznávanou pekařkou dortů. Co způsobilo takovou změnu?
Mám vystudovanou chemicko-technologickou fakultu na pardubické univerzitě, ale oboru jsem se nikdy nevěnovala a pár let pracovala v bankovnictví. Až když jsem nastoupila na mateřskou dovolenou, začala jsem se o pečení nějak víc zajímat. Asi jsem se při té mateřské moc nudila. Prvními testovacími jezdci byli samozřejmě rodina a kamarádi. Manžel na tu dobu rád vzpomíná, protože v té době ochutnával spoustu mých sladkých výtvorů několikrát týdně a teď je rád, když si může občas dojíst odřezky, co bych jinak vyhodila. Ne nadarmo se říká, že kovářovic kobyla…

Kdy jste zjistila, že pečení dortů je vaše nová cesta?
Začala jsem péct i na doporučení, bylo toho stále víc, a když jsem se po rodičovské dovolené a dvou dětech rozhodovala, jestli se vrátím do kanceláře, řekla jsem si, že to zkusím a začnu péct takzvaně „ofiko“. Začalo kolečko zařizování, projekt, hygiena, stavební úřad a tak dále, ale nakonec to všechno klaplo a už si peču ve svém království.

Jak dlouho to celé trvalo?
Šest let jsem si pekla jen tak pro radost, známé, kamarády, kamarády kamarádů a od loňského jara jsem si oficiálně otevřela provozovnu.

Loni na jaře? Nebylo to složité kvůli koronaviru?
Bohužel to nebyla úplně nejhodnější doba na otevření gastroprovozu, ale naštěstí mám super zákazníky, takže i když se nemohlo slavit úplně ve velkém, stejně dorty objednávali.

Trpíte profesní deformací? Když jste někde na kávě a dáte si zákusek, hodnotíte, jestli je krém skutečně tak nadýchaný, piškot tak vláčný?
Přesně tohle bohužel dělám a většinou ještě ochutnávám i zákusky ostatních kamarádů, popřípadě manžela, abych si to zhodnotila anebo nabrala nějakou inspiraci. Manžel tohle úplně nesnáší, obecně se nerad o jídlo dělí, a tak se vždycky snaží do sebe ten zákusek co nejrychleji nacpat. Bohužel některé kavárny nabízejí zákusky rozmrazované, a to už většinou poznám od pohledu. V takovém případě není k chuti, co říct a je to škoda.

Jaké druhy dortů máte ráda?
Za mě je jasnou volbou čokoláda, takže kam jdu, tam si dám cokoli čokoládového a ze zákusků miluji větrníky a překvapivě bombičky, aby té čokolády nebylo málo.

Je problém udržet si linii, když je člověk stále obklopen sladkostmi a zákusky stále takto ochutnává?
Linii? Tak svoji linii jsem viděla naposledy předloni. Sportovala jsem, držela se v jídle… A pak přišel covid. Zavřela fitka, nebyla žádná vidina dovolené u moře, kde by člověk postavu prodal. Takže ano, problém s udržením linie mám, ale nemyslím si, že by to bylo jen tím, že musím v práci pořád něco ochutnávat.

Vaše práce ale není jen o ochutnávání, ale je to také pořádná makačka. Zaděláváte těsto, stále stojíte na nohou…
Hodně lidí si neuvědomuje, že je to práce fyzicky náročná. Tím mám na mysli hlavně potahované dorty, kdy musím zpracovávat pěkných pár kilo marcipánu. Na jednu větší zakázku jsem si pozvala na pomoc kamarádku, a když pak po osmi hodinách odcházela, tak mi říká: „Teda to jsem si nemyslela, že je to taková makačka.“ Druhý den mi psala, že leží jak lemra na gauči, ruce namožené a natažený krk.

Jak dlouho tahle makačka trvá, než je dort hotový?
Tak to je hodně individuální, od nějakých dvou hodinek až po několikahodinovou práci. Pokud je dort větší a pracný, tak na něm můžu strávit i dva dny.

Kde berete inspiraci?
Jelikož nejsem v oboru vyučená a všechno, co umím, jsem si tak nějak vyzkoušela metodou pokus omyl. Na tom se ale člověk nejvíc naučí. Byla jsem na kurzu makronek, protože ty kdybych měla zkoušet tímto způsobem, tak bych byla za chvíli šedivá nebo plešatá. Ostatní trendy a novinky sleduji na Instagramu a Pinterestu a dost mě překvapilo, že třeba Rusky jsou v cukrařině opravdové topky. Ještě bych chtěla určitě absolvovat kurz modelace lidských postaviček, tak snad se dočkám, až tenhle blázinec kolem koronaviru skončí.

Setkáváte se se speciálními přáními? Jaký netradiční dort se vám vryl do paměti?
Zákazníci jsou různí, někdo si vyberete dort z mé fotogalerie, jiný má zase jasnou představu a přinese si vlastní návrh a někdo to nechá úplně na mně. Občas zákazník přijde s nějakým netradičním návrhem, a buď to realizovatelné je, nebo se dohodneme, že to nejde, a vymyslíme něco jiného. Do paměti se mi určitě vryl 3D dort a jím byl pes ridgeback. Toho jsem si hodně užila a zákazník byl nadšen. Obecně ráda dělám zvířátkové dorty. Pak mi dost často zákazníci píšou, že oslavenec nechtěl marcipánové zvířátko ani naříznout a že ho mají v lednici a chodí se na něj dívat.

Jsou nějaké trendy v pečení dortů?
Pro děti určitě pořád frčí dorty s jejich oblíbenými postavičkami ze seriálů jako Tlapková patrola, Ledové království, Minecraft… Pro dospělé oslavence zase dorty zdobené ovocem, makronkami, čokoládou a v poslední době jsem zaznamenala velkou oblibu i v dortech zdobených jedlým zlatem. Dort je pak opravdovou ozdobou.

Máte nějaký profesní sen?
Asi to není úplně sen, spíš takové přání. Aby lidem moje dorty chutnaly, oslavenci z nich měli radost, protože není nic víc, než když mi pak přijde fotka s nadšeným chlapečkem nebo holčičkou, jak stojí u dortu, oči plné radosti a štěstí. To pak člověk ví, že jeho práce má smysl, a je to vlastně splněný sen.

Na co jste nejvíc hrdá, co považujete za svůj úspěch?
Tak určitě byla pro mě výzva zhotovit dorty pro jednu firmu. Měla jsem vytvořit mop a kyblík v životní velikosti a dalších 10 dortů. Celkově to bylo něco přes 70 kilo sladkého. Byly to trošku nervy, protože kyblíkový dort vážil včetně podložky něco přes 20 kilogramů a police v lednici měla uvedenou nosnost 25 kilo. Takže vždycky, když jsem ukládala dort do lednice, tak jsem trnula hrůzou, že se mi police zlomí a dort vyklopím. Nakonec to ale dobře dopadlo.