Více než třicítka starostů, kteří brojí proti umístění amerického radaru vBrdech, se dnes sjela do Rožmitálu pod Třemšínem, aby většina z nich vstoupila do Svazku obcí proti radaru. Od 12 hodin jednali o společném postupu proti základně. Do Rožmitálu přijeli i někteří zástupci obcí zPlzeňského kraje, kteří ve středu sdělili vládnímu koordinátorovi Tomášovi Klvaňovi požadavek na kompenzaci za to, že je rozvoj podbrdských obcí omezen přítomností vojenského újezdu.

Dnešní schůzka byla vrežii trokaveckého starosty Jana Neorala a starosty Příbrami Josefa Řiháka. Základní listinu volného svazku podepsalo 31 starostů ze 34 přítomných. Ztoho je 27 zástupců středočeských obcí. Nepodepsali ji starostové Strašic, Spáleného Poříčí a Hrádku. Nesouhlas se vstupem do svazku odůvodnili, tím, že ktomu nemají mandát. Neoral tyto starosty vyzval kodchodu ze sálu společenského centra, kde se setkání uskutečnilo.

„Je čas se rozdělit, pánové,“ řekl Jan Neoral na adresu zástupců obcí, kteří jednali sKlvaňou o kompenzacích. Trokavecký starosta také seznámil přítomné svlastním posudkem o vlivu radaru na zdraví obyvatel a o studii, kterou zveřejnila ve středu vláda,označil za zkreslující. „Lžou vám a už vkvětnu řekl velitel americké protiraketové obrany Henry Obering, že paprsek radaru do osmi kilometrů zabíjí,“ tvrdil na setkání Neoral.

Jiří Hahner, starosta Strašic uvedl, že sradarem problémy nemá. „Máme stanovisko hlavního hygienika a ten říká, že radar neškodí. Jemu věřím,“ řekl Hahner.

„Na pracovním setkání příští týden vPříbrami budeme formulovat svoje požadavky pro zasedání vlády, které bude 5. září ve Spáleném Poříčí,“ řekl starosta Příbrami Řihák. Ten spolu sNeoralem věří, že do svazku přistoupí další obce. Je prý celkem 64 obcí, jejichž starostové už nabídli spolupráci, poté, co Neoral oslovil celkem 737 měst a obcí vrepublice. Připraveny jsou dopisy pro senátory vUSA a strany zelených vEvropě.

Organizační výbor nově založeného svazku tvoří starostové Jinců, Rožmitálu a Trokavce. Příbramský starosta byl určen koordinátorem svazku. Všichni připouštějí, že Klvaňovi se ve středu podařilo starosty rozdělit. „My ale radar za pár šupů nevyměníme,“prohlásil Neoral stím, že někteří starostové zapomněli ve Spáleném Poříčí na to, co si žádali občané vanketách, případně vreferendech.

„Klvaňa nás chtěl rozdělit, a to se mu začíná dařit. Jenomže nezapomeňte na to, že před časem prohlásil, že kompenzací není třeba. Pak ve středu řekne, že požadavky na kompenzace projedná svládou,“ dodal Neoral.

„Mrzelo mě, když se objevily zprávy, že starostové vymění radar za pochybné peníze. Ne všichni, my na tuto hru nepřistoupíme. Jestli chce někdo pomoci chudému regionu pomoci, ať to udělá. Nemůže to ale slibovat Klvaňa. To není vjeho kompetencích,“ řekl Deníku Řihák.

Na jednání byl také Jan Žižka ze skupiny signatářů, která je proto, aby o případném umístění radaru rozhodli lidé vreferendu. Ten vyřídil pozdrav od Marty Kubišové, která starostům vzkazuje, aby neměli strach vyjádřit svůj názor a dokázali se správně rozhodnout.

Jan Neoral (vpravo)

Kompletní znění reakce starosty Neorala na vládní studii

Hovorka: O radaru se rozhodnu, až uvidím smlouvu

Lidovecký poslanec Ludvík Hovorka ještě neví, jak bude hlasovat o umístění americké radarové základny vBrdech. „Nikdo zdvou set poslanců nyní podle mne nemůže zodpovědně říct, jak se rozhodne, pokud nejsou na stole smlouvy sAmeričany,“ řekl Deníku. Poté, co nepodpořil vládní reformní batoh, tudíž koalici hrozí první velká porážka. Na rozdíl od zákona o stabilizaci veřejných financí totiž proti ní budou zřejmě stát i bývalí členové ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka. Hovorka už podpořil zákonnou předlohu o referendu kradaru. „Před šesti lety jsem působil jako starosta a myslím, že bych se bouřil stejně jako oni, pokud by vedle naší obce měla stát nějaká radarová stanice.“ Přiznal ale, že nemá dostatek informací. „Ty, které jsme zatím dostávali, byly dost jednostranné, působily až podezřele pozitivně,“ řekl Hovorka.

Americký radar? Nesmíte se bát, jinak budete nemocní

Radar vás neohrozí, pokud budete nemocní, může za to váš strach. Takový vzkaz v pondělí lidem poslali armádní experti, kteří posuzovali možná zdravotní rizika spojená s plánovaným umístěním amerického radaru v Brdech.

Několika stránková studie (výtah dole) rozebírá dopady na vesnice v okolí plánované stavby a tvrdí, že případné záření radaru nebude mít na zdraví obyvatelstva žádný vliv.

Experti ale upozornili, že by se v oblasti mohly vyskytnout nemoci, které si lidé způsobí tím, že se bojí radaru. „Může se stát, že řada lidí bude nemocná z toho strachu. Jde o takzvaný psychosomatický syndrom. Někde už jsem slyšel, že lidé v Brdech už nyní trpí bolestmi hlavy či nespavostí, a to tam ten radar ještě nestojí,“ uvedl člen expertního týmu Luděk Pekárek ze Státního zdravotního ústavu.

Ministerstvo zdravotnictví už podle něj souhlasilo, aby se v místě občas prováděli namátkové zdravotní prohlídky zaměřené na boj s tímto syndromem. Státní zdravotní ústav by byl ochoten do oblasti vyslat psychology a psychiatry. „Ano, jsem připraveni, ale když to těm lidem nabídnete, tak se urazí,“ doplnil Pekárek.

Denik. cz má k dispozici celé znění textu. Vyberte si lokalitu a zjistěte, jaký vliv bude mít radar právě v tomto místě. VLÁDNÍ STUDIE ZDE

Předběžné vyjádření odborníků k posouzení souladu provozu radiolokační stanice EBR (EUROPEAN BASED RADAR) s českými a evropskými normami

Oblast ochrany veřejného zdraví pro neionizující záření je v resortu obrany řešena odborným státním dozorem, který provádí hlavní hygienik AČR. Vojenská hygienicko – protiepidemická služba měří úroveň neionizujícího záření v reálných situacích a při konkrétních činnostech AČR a provádí jejich porovnání s platnými normami.

Způsob měření a úrovně limitních hodnot v jednotlivých kmitočtových pásmech jsou stanoveny v nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, které je prováděcím předpisem zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

České právní předpisy vychází z dokumentů Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP, International Commission on Non-Ionizing Radiation Protection): Guidelines for limiting exposure in time-varying electric, magnetic, and electromagnetic fields (up to 300 GHz) z roku 1998. Direktiva Evropského parlamentu a Rady Evropy schválená v roce 2004 převzala limity komise ICNIRP.

Dále uvádím požadavky, které dle uvedeného nařízení vlády ČR musí splnit elektromagnetické pole vysílané radiolokační stanicí EBR (dále jen EBR) po její případné instalaci v České republice:

- v místech, která jsou přístupná obyvatelstvu (dále jen ostatní osoby), nesmí hustota energie zářivého toku dopadajícího na tělo exponované osoby překročit během kterýchkoli šesti minut 3600 joulů na čtverečný metr. Hodnota odpovídá hustotě zářivého toku 10 wattů na čtverečný metr elektromagnetické vlny s konstantní amplitudou dopadající na tělo;

- omezení maximální hustoty zářivého toku jednotlivých radarových impulsů dopadajících na exponovanou osobu je dáno požadavkem nepřekročit tisícinásobek nejvyšší přípustné hodnoty 10 W.m2 stanovené pro nemodulovanou vlnu, tedy nepřekročit 10 kW.m2. Tento požadavek je v nařízení vlády deklarován jen jako referenční (tedy pomocná) hodnota ne jako nejvyšší přípustná hodnota;

- v místech, která nejsou přístupná ostatním osobám, kam však mají přístup osoby z kategorie zaměstnanců, nesmí jejich expozice překročit nejvyšší přípustné hodnoty stanovené pro zaměstnance, které jsou pětkrát vyšší než nejvyšší přípustné hodnoty stanovené pro ostatní osoby, to je 50 W.m2.

Vzhledem k požadavku 1. NMO – IZ pro MO k zpracování posudku souladu EBR s českými hygienickými normami, čj. 1043-13/2006/DP-3691 ze dne 9. 8. 2007, předkládám předběžné odborné posouzení:

- z dodaných výpočtů a grafů uvažované EBR (viz. Příloha č. 1) a jejich porovnání s normami České republiky vyplývá, že oblast ve vzdálenosti 800 m od předpokládaného zdroje záření (postranní vyzařovací smyčky) splňuje referenční úroveň hustoty zářivého toku dle nařízení vlády č. 480/2000 Sb. V této vzdálenosti a vyšší nepřekročí hustota energie zářivého toku dopadajícího na tělo exponované osoby během kterýchkoli šesti minut 3600 joulů na čtverečný metr. To odpovídá hustotě zářivého toku 10 W.m2 a nižší;

- v okolí EBR bude vymezeno bezpečné prostředí ve vzdálenosti 800 metrů od geometrického středu anténní soustavy EBR;

- v místech, která nejsou přístupná ostatním osobám, kam však mají přístup osoby z kategorie zaměstnanců, nepřekročí (dle přílohy 1. nařízení vlády č. 480/2000 Sb.,) expozice těchto osob nejvyšší přípustné hodnoty stanovené pro zaměstnance - 50 W.m2;

- v uvedené vzdálenosti 800 m kde postranní vyzařovací smyčky jsou již pod hygienickým limitem 10 W.m2 bude hlavní paprsek minimálně 40 m nad povrchem země; - hodnota hustoty zářivého toku v ose vyzařovací charakteristiky EBR nepřekračuje hodnotu pro referenční úroveň zářivého toku (50 W.m2) nad vzdálenost 9,5 km. Dle grafických vyjádření je zřejmé, že nejmenší vzdálenost od zemského povrchu nepředpokládá ohrožení obyvatelstva – viz příloha č. 2. Pro osoby nekryté (např. piloty rogal) bude nutné stanovit kontrolovanou zónu do vzdálenosti 9,5 km. K dalšímu postupu při případné realizaci základny EBR v ČR pro sledování vlivu EBR na zdraví populace předpokládám:

- změření hodnot zářivého toku časově neproměnné elektromagnetické vlny v konkrétní situaci a při předpokládaných režimech provozu u EBR v stávající dislokaci (tímto způsobem zajistit odborníky AČR pro provedení objektivních měření elektromagnetických polí v prostoru předpokládaného pohybu osob);

- v součinnosti s civilní hygienickou službou provést měření hodnot elektromagnetického záření terénního pozadí a tím zmapovat okolí vojenského újezdu Brdy ještě před případným umístěním EBR v České republice;

- přípravu studie hodnotící výchozí zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu Brdy, zahájit před instalací EBR a pokračovat ve studii po zahájení jejího provozu, v intervalu půl roku, jeden rok, dva roky a pět let k posouzení zdravotního stavu populace v okolí základny EBR;

- pokud dojde k realizaci výstavby základny na území ČR, pak provést měření provozu po umístění EBR v uvedeném území. Předložené stanovisko k souladu provozu EBR s českými normami, vychází z technických charakteristik zdroje a režimů provozu uvažovaného EBR. Pro přehlednost je přiloženo schéma působení elektromagnetického záření na lidský organismus v ose vyzařovací charakteristiky EBR. Konečné stanovisko k bezpečným hranicím, hygienickým limitům a povoleným nebo zakázaným zónám pohybu vojsk a vlivu na civilní obyvatelstvo, lze vydat po provedeném měření provozu EBR v České republice.

Závěr

Z předběžného posouzení vyplývá, že hlavní svazek radiolokátoru za daných podmínek provozu nemůže exponovat obyvatelstvo v okolí EBR, protože jeho poloha fyzikálně tuto expozici neumožňuje. Boční vyzařovací smyčky v případě EBR jsou o 40 dB, tj. 10 000 x slabší než hlavní svazek. Ve vzdálenosti 800 m na úrovni terénu (ochranná zóna) stanice splňuje s velkou rezervou hygienické limity, které jsou dány nařízením vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, prováděcím předpisem zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v jeho platném znění. Z uvedeného vyplývá, že při dodržení uvedené ochranné zóny a daných podmínek provozu EBR nemůže dojít k expozici obyvatelstva a tím ani k ohrožení jejich zdravotního stavu.

Zpracoval:

MUDr. Peter Bednarčík, CSc. - Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové

Ing. Luboš Marek - Ministerstvo obrany ČR

Ing. Zdeněk Komárek - Ústřední vojenský zdravotní ústav Praha

RNDr. Luděk Pekárek, DrSc. - Národní referenční laboratoř pro neionizující záření, Státní zdravotní ústav Praha