Podle ní je vládní rozbor postaven na předpokladu, že radar ponese sedmnáct tisíc vysílacích a přijímacích modulů. Přitom jich je ale schopen nést až sedmdesát tisíc. „Pokud by byl radar plně osazen, pak by se zpětinásobil jeho výkon,“ říká jaderná fyzička Tereza Tušarová a dodává, že by se tak rozšířil okruh kolem radaru, kde by hrozilo překročení hygienických norem a mohlo by dojít k ohrožení zdraví.

Podle Andreje Čírtka z ministerstva obrany ale Greenpeace srovnává nesrovnatelné. „Radar umístěný u nás bude sice vycházet z radaru XBR, ale po jeho úpravách bude nazván EBR, tedy European Based Radar. Bude na jednu stranu modernizovaný, ale také se počítá, že bude moci být osazen jen sedmnácti tisící moduly, není třeba se obávat,“ říká Čírtek.

„V současnosti je skupina našich expertů přímo na Marshallových ostrovech a provádí kontrolní měření, věříme, že data potvrdí,“ řekl Čírtek. Svou zprávu o zdravotních dopadech chystají i signatáři prohlášení Pro referendum, mezi které patří známí vědci i umělci. „Soustředili jsme se především na zdravotní dopady a výsledky představíme, nejsme spokojeni se zprávou, kterou předložilo ministerstvo obrany,“ řekl Deníku jeden ze signatářů iniciativy Jan Žižka.

Další tah v boji o umístění amerického radaru udělala ve středu i vláda, když schválila zřízení Komise pro rozvoj Brd. Ta by se měla starat o to, aby do regionu proudily investice, a to bez ohledu na případné umístění radaru. Jejím šéfem se stal bývalý příbramský starosta Ivan Fuksa. Investice do regionu se mají pohybovat v řádu stovek milionů korun. Peníze budou uvolněny na jednotlivé projekty. „Je na starostech a obcích, aby předkládali projekty. Není úkolem vlády je vyhledávat,“ říká premiér Mirek Topolánek.