Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Starostové si ujasní další postup v boji proti radaru

PŘÍBRAMSKO - Starostové obcí bojujících proti umístění amerického radaru v Brdech mají první pracovní setkání v Rožmitále. Sejde se jich několik desítek.

24.8.2007 1
SDÍLEJ:

Jan NeoralFoto: DENÍK/archiv

První velká pracovní schůzka starostů ze sousedství Brd. Tak nazývá trokavecký starosta Jan Neoral setkání starostů, které se uskuteční v pátek 24. srpna v Rožmitále. S agendou iniciativy obcí mu pomáhá starosta Příbrami Josef Řihák. Do Rožmitálu se chystá několik desítek starostů, mají přijet i zástupci iniciativy Ne základnám. „Schůzka se koná za účelem sjednocení a upřesnění dalšího postupu v boji proti výstavbě radarové základny,“ řekl ke smyslu setkání Neoral.

Ve Spáleném Poříčí měli zase ve středu 22. srpna setkání někteří starostové s koordinátorem Tomášem Klvaňou. Koordinátor pozval na schůzku 16 starostů, přijelo jich devět - z Mirošova, Borovna, Strašic, Míšova, Spáleného Poříčí, Nepomuku, Hrádku, Nových Mitrovic a Dobříva. Toto setkání bojkotovali ostatní starostové k čemuž je vyzval Jan Neoral s příbramským starostou Josefem Řihákem. „Klvaňa pro nás není vhodným partnerem k vyjednávání. Chceme diskutovat s odborníky a lidmi, kteří mají pravomoce,“ odůvodnil rozhodnutí iniciativy obcí bojujících proti radaru Neoral.

„Starosta Štítova Hudec mi řekl, že pozvánku do Spáleného Poříčí nedostal. Tím se potvrzují slova Neorala, který od počátku říká, že nás Klvaňa bere po menších skupinkách, aby se mu lépe přesvědčovalo,“ řekl Deníku starosta Skořice Miloslav Suchý.

Janu Neoralovi, který od počátku tvrdí, že radar na území České republiky nepatří, jsme položili několik otázek.

Říká se o vás, že jste největším odpůrcem případné výstavby americké radarové základny v Brdech a Česku vůbec. Proč? Je to tím, že vaše obec jako první uskutečnila v této otázce místní referendum, nebo proto, že byste měli v Trokavci radar takříkajíc za humny? Nebo máte jiný důvod k odporu?

Zaměňujete příčiny s následky. Referendum je přece mimo jiné i důsledkem mého bytostného přesvědčení o tom, že takové zařízení do hustě zabydlené oblasti nepatří. Důvody už byly mnohokrát zveřejněny.

Příznivci radaru také velmi často tvrdí, že proti základně jsou hlavně lidé s komunistickou minulostí. Jaký je vůbec váš postoj k USA?

Potom by muselo být 70% národa aktivních komunistů, včetně řady členů ODS. Takové tvrzení celou věc velmi zjednodušuje. Mnohokrát jsem už uvedl, že můj vztah k umístění radaru není a nemůže být otázkou pouhé stranické příslušnosti, rozhodovat musí úplně jiná kritéria. Americké vojáky považuji za spojence, nevadí mi. Vadí mi radar.

Na schůzce v Rožmitálu se 35 starostů z okolí Brd usneslo, že spojí své síly a vyjádří tak jednotný odpor k základně. Nakonec jste to byl zase vy, kdo 7. srpna rozeslal 737 obcím výzvu. Pověřili vás tím ostatní kolegové v Rožmitále?

Sdělil jsem starostům, že hodlám rozeslat informace o postupu vládních politiků na instituce, redakce, Kongres USA a jednotlivé poslance i senátory a vyzval starosty ke společnému postupu. Souhlasili s tím. Proto jsem zmíněné dopisy starostům rozeslal.

Jak zvládne starosta tak malé vesnice bez jakéhokoli úřednického aparátu, pokud se ke zmíněné iniciativě skutečně připojí další starostové a obce, tak ohromnou agendu? Máte na to čas, dost sil a prostředků?

Není to zase tak složité. Jde jen o organizaci e-mailové pošty. Samozřejmě to vyžaduje spoustu času.

Neodstavil jste se tak trochu od diskuse s vládou tím, že jste kategoricky odmítl jednat s jejím radarovým koordinátorem?

Pan Klvaňa uvedl ve Štítově, že přijíždí jako soukromá osoba, vyloučil z jednání se starosty veřejnost a tisk. Jak jsem byl informován, zajímal se o to, jaké investice starostové potřebují pro obec. Ať již to řekl jakýmikoliv slovy, pro mne to znamená snahu o výměnný obchod. To mi zákon nedovoluje, za pár let by to mohlo být napadnutelné. Jakápak diskuze, když se musím obávat, že je na hranici zákona.

Někteří starostové by uvítali výměnu. Tvrdí, že si v čele představují někoho méně radikálního. Máte také takový signál?

Nemám takový signál, a rád bych se zeptal, v jakém čele to podle vás stojím? Na základě místního referenda se pouze starám všemi zákonnými prostředky o to, aby tu radar nestál. Vy se domníváte, že je únosné, aby v čele sjednocených starostů stál penzista bez administrativního profesionálního zázemí a vybavení? Proto já sám jsem jako první před časem požádal pana starostu Příbrami Josefa Řiháka, aby převzal tuto odpovědnost.

Proč jste proti základně tak jednoznačně? Vždyť vláda původně s jejím vznikem slibovala regionu ekonomický rozvoj. Cítíte bezprostřední ohrožení jejím provozem nebo máte vážnější obavy?

Proč radar ne, už bylo několikráte řečeno, a nejen mnou. Totéž se týká bezprostředního ohrožení provozem základny. Jednak existuje důvodné podezření, že není tak neškodný, jednak je tu skutečně vážné nebezpečí negativního mezinárodního dopadu, jak uvádějí daleko fundovanější politici a odborníci než je trokavecký starosta. Vládní mluvčí už uvedl, že ekonomický přínos nebude pro obce nijak zvlášť výhodný. Mimo to si myslím, že přínos tohoto místa je především v zachování jeho génia loci, kvůli němuž sem začne vláda konečně investovat. A ne v tom, že tu bude stát radar.

Co budete dělat, až spoluorganizátoři zmíněné výzvy vyberou vašeho následníka? Stáhnete se do pozadí a budete si konečně užívat penzi?

Nejde o žádný „spolek“, ale o průběžné pracovní setkávání starostů. To musí někdo, včetně jejich další činnosti, organizovat. Navrhl jsem, kdo. Nevidím důvod, proč bych se měl někam „stahovat“. Rozhodnutí referenda trokaveckých občanů stále platí.

Někteří lidé tvrdí, že si lítáte po světě - nejste z toho lítání spíš unavený?

Dvanáctého června jsem byl pozván na slyšení před Evropský parlament. Na náklady parlamentu a v zájmu zdejších občanů. Zahraniční tisk uvedl, že argumenty starosty Trokavce nejpodstatněji přispěly k negativnímu závěru GUE/NGL, ve smyslu proti výstavbě radaru. 1. září promluvím v Londýně na konferenci anglických odpůrců radaru, protože tam shodou okolností trávím týden dovolené, kterou, včetně letenek i pobytu, si platím naprosto sám. Jinak nemám nejmenší zájem někam „lítat“. Benzin při cestách okolo Brd si platím ze svého.

24.8.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zhruba 200 demonstrujících lidí se 16. prosince 2017 vydalo před pražský TOP hotel, kde se koná konference evropských protiimigračních stran pořádané hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD).
AKTUALIZOVÁNO
45 4

Okamura pozval Le Penovou a Wilderse do Prahy. Lidé skandují "Hanba"

Stanislav Šulc.
2

Komentář Stanislava Šulce: Rok 2017: Nevědomost je znovu síla

Čekají nás Vánoce na blátě. Na Štědrý den bude až pět stupňů nad nulou

V noci bude mrznout, ale přes den se zřejmě průměr nejvyšších teplot v Česku udrží další čtyři týdny nad nulou. Na Štědrý den může teplota přes den dosáhnout až plus pěti stupňů Celsia. Má pršet, nebo padat déšť se sněhem. Vyplývá to z měsíčního výhledu, který v sobotu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), a krátkodobé předpovědi ústavu.

Skauti přivezli z Vídně Betlémské světlo. Předávali ho už na nádraží

/FOTOGALERIE, VIDEO/ – Cenný náklad přijel v sobotu těsně po půl sedmé večer k druhému nástupišti na brněnském hlavním nádraží. Skauti dovezli z Vídně Betlémské světlo. V neděli je na ranní bohoslužbě v katedrále svatého Petra a Pavla přivítá brněnský biskup Vojtěch Cikrle.

Do Jeruzaléma přijede americký viceprezident Pence, Fatah chystá demonstrace

Hnutí Fatah palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse svolává na příští týden demonstrace u příležitosti toho, že Jeruzalém navštíví americký viceprezident Mike Pence. Fatah bude protestovat proti změně americké politiky, jež se projevila Trumpovým uznáním Jeruzaléma za hlavní město Izraele.

Chanukový svícen opět září ve vile Stiassni. Po 80 letech

/FOTOGALERIE/ Výjimečná událost, jakou vila nezažila celá desetiletí, se v pátek odpoledne odehrála v brněnské vile Stiassni. Po osmdesáti letech tam totiž členové Spolku přátel vily Stiassni a brněnské Židovské obce zapálili chanukový svícen.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT