Ten článek, který Vás po listopadu katapultoval do role jednoho ze zakladatelů zdejší demokracie. Potvrzoval jste v něm, že komunismus zkrachoval. A jako důvod úpadku jste uváděl „odumření kontrolních mechanismů, ztrátu zpětných vazeb" a likvidaci zásady, „že kontrolující musí být nezávislý na kontrolovaném". „Stínání poslů špatných zpráv", psal jste tehdy, „nepřispěje k tomu, aby tyto zprávy byly lepší, vyvolá jen to, že budou falešnější".

To všechno jsou, pane prezidente, Vaše slova. Vztahoval jste je tenkrát na prognostiky. Vám ale jistě nemusím připomínat, že se v demokracii týkají hlavně novinářů. A pokud jde o Vaši obavu, z „manipulace veřejným míněním", mohu Vás uklidnit: tohle lidi časem rozpoznají! Chce to jim víc věřit. Dát na jejich soudnost. Nakonec, i Vy jste se, pane prezidente, pomodlil ve svém projevu, aby Vám Bůh dal moudrost rozlišovat, co můžete a nemůžete ovlivnit. Asi nebudu sama, kdo se modlí s Vámi.