Svižná padesátnice Halla vypadá jako obyčejná občanka malého města, zjevem ani chováním nevybočuje.

Je učitelka a sbormistryně, která žije osaměle a touží po dítěti. Je to ale i žena dvou tváří. Po nocích, jindy za denního světla vyráží po vzoru předků ze severských mytických příběhů s lukem a šípem za město, aby sabotovala dodávky energie do místního závodu na výrobu hliníku.

Vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí nádhernou islandskou krajinu. Pase po ní policie i vedení továren, je hrdinkou sociálních sítí i světových médií. Zenový boj za lepší svět se ovšem začne střetávat s mateřskou touhou a plánem, který má vést k jejímu naplnění.

Stojí za pozornost

Jméno spoluscenáristy a režiséra snímku Benedikta Erlingssona je dobré si zapamatovat. Natočil jen dva celovečerní filmy (kromě zmíněného i O koních a lidech, který jsme také viděli v našich kinech) a oba stojí za pozornost. Oba také vyslal Island do oscarového klání v kategorii neanglicky mluvených filmů.

Ženu na válečné stezce uvedl režisér v předpremiéře na nedávné přehlídce Scandi v Praze osobně. „Co v mém filmu je, uvidíte sami. Řeknu vám, co v něm není násilí, smrt a sex. Omlouvám se,“ pravil tvůrce, jehož příběh o nevšední ekoteroristce si vystačí i bez toho. Sympatické totiž je, že jakkoli jde o vážné téma, autoři je podávají s ironickým nadhledem. Originální nápad rozvinuli do kombinace prvků černé komedie (Hella před konspiračními hovory zásadně ukrývá mobil do mrazáku) i dramatu, jemuž nechybí napětí. (Například při jejím útěku před pronásledovateli, kdy využívá důmyslných „schovávaček“ v krajině.)

Zábavné a seriózní

Je to zábavná podívaná se seriózním podtextem a úchvatnými záběry islandské přírody, kořeněná dvěma ingrediencemi. Jednak vynikajícím hereckým výkonem Halldóry Geirharðsdóttir v zajímavé dvojroli, kde nejpůsobivější jsou okamžiky jejího válečného líčení a úprku divokou přírodou. Jednak osvěžujícím hudebním nápadem s živou kapelou zasazenou do krajiny, která stylově dotváří islandský folklor a rámuje příběh. V něm je v kostce zosobněno vše, co chtěl tvůrce říci: povaha lidí, kterým není jedno, v jakém světě žijí, bezmoc vůči nadnárodním korporacím válcujícím přírodu planety i protest, k němuž nás občas nutí. Třeba s groteskně vyhlížející.

Ostatně, jak režisér v Praze potvrdil, současné Islanďanky vedou s hliníkovými mag-náty razantní boj za ochranu své přírody. Patří k nim i slavná zpěvačka Björk.

Hodnocení Deníku: 70 %