Že američtí tvůrci digitálních triků svou profesi brilantně ovládají, o tom není pochyb. Ani o tom, že dokážou natočit skvělou podívanou, z níž na plátně přechází zrak. Potvrzuje to v pořadí čtvrtá Toy Story, jež vrací do kin známé hrdiny.

Vidlík na scéně

Scénář psal zkušený tvůrce první Toy Story Andrew Stanton (též podepsaný pod úspěšnými filmy Hledá se Nemo a Příšerky s.r.o.), jemuž sekundovala novicka Stephany Folsom. Dlužno říci, že příběh šlape, má nápady a nabízí spoustu vděčných scén. Hlavní hrdina Woody zůstává věrným gentlemanem, jenž vždy ví, kde je jeho místo. Totiž starat se o svého „majitele“ ať už chlapce, či dívenku.

Když se ale Bonnie jednoho dne vrátí do pokojíčku s novou hračkou, tzv. Vidlíkem, otevře se našemu lehce usedlému kovboji a jeho přátelům úplně nový svět. Tvůrci nejprve rozehrají dojemný úvod s krušnou změnou každého dítěte končícím dětstvím Bonnie a vstupem do školy, čímž zkušeně podchytí zájem dětských diváků. Načež obrátí pozornost k neobvyklé stylizované hračce zrozené z odpadků, jejíž jedinou touhou je ustavičný návrat do lůna, z něhož přišla tedy do koše. Což nabízí autorům ideální prostor k řadě situačních gagů a vtip-ných dialogů.

Největší radost ze hry skýtá tvůrcům (režii měl Josh Cooley) výlet v karavanu, kdy hračky objevují svět za hranicemi dětského pokojíku.

Trojka stačila

Retronálada krámku se starožitnostmi i pestré prostředí zábavního parku vytvářejí dobré kulisy k dalším nápadům a scénkám, jež rozšiřují mantinely pro charaktery jednotlivých postav, včetně interakce s novými „známými“ starými panenkami, vojáčky či plyšáky.

Ke konci tvůrci zbytečně tlačí na diváky s emocemi a neodpustí si didaktický vykřičník kolem falešných reklam. Dojem z podívané to ale neruší. Spíš se vkrádá otázka, proč nestačil třetí film se svým krásným finále, jež mohlo sérii uzavřít. A zda bude umět Woody důstojně odejít.

Hodnocení Deníku: 70 %