Americký jih je velmi svébytný region, kterému mnohdy nerozumí ani lidé ze severu Spojených států. Tamní vztah k náboženství, morálka a takzvaná kultura cti jsou natolik odlišné, že je dokonce několikrát podrobně zkoumali antropologové. Jedna taková maloměstská jižanská komunita, sdružená kolem místního kostela, se stala námětem tragikomedie Přisámbůh! (v originále Hand to God) současného dramatika Roberta Askinse, kterou nastudovalo Jihočeské divadlo.

Přisámbůh je především dramatem lidí, kteří se nechávají proti svému založení, potřebám a přáním svazovat tradicemi a falešnou morálkou. Jednoho dne však kalich jejich odhodlání přeteče a oni se začnou dopouštět věcí, které šokují i mnohem liberálnější společnost. Askins navíc usoudil, že jediným způsobem, jak téma srozumitelně zprostředkovat divákům, je využít prvky komedie, která se místy blíží grotesce, což byl zřejmě – soudě dle cen, které za hru získal – zdařilý nápad.

Pro českého, ateistickou společností vychovaného diváka je však kontext hry mnohem méně pochopitelný – režisér Janusz Klimsza se tudíž rozhodl zdůraznit komediální prvky a zacílit více na obecně srozumitelné téma osobní svobody a pokřivených mezilidských vztahů. Děj navíc zasadil do padesátých let 20. století, čímž získal náboženský rámec jakýsi retro rozměr.

Jihočeské divadlo uvádí ostrou černou komedii Přisámbůh! Napsal ji Robert Askins, získala pět nominací na cenu Tony. Na snímku dole Tomáš Havlínek a Tereza Vítů, nahoře Věra Hlaváčková a Tomáš Drápela.Zdroj: Deník/ Jaroslav Sýbek

Zápletka příběhu není nijak komplikovaná. Dospívající, poněkud zakřiknutý Jason (Tomáš Havlínek) se zapojí s dalšími mladistvými do loutkového kroužku, který organizuje při náboženském sboru jeho matka. Zaujetí pro hru s maňáskem, kterého pojmenuje Tyrone, se mu však poněkud vymkne kontrole. Režisér celkem nápaditě zaměnil maňáska za živého herce a na scénu vyslal Tomáše Drápelu. Tomu vysoká míra stylizace, která je nepochybně fyzicky velmi náročná, svědčí a diváka si rychle podmaní.

Hlavním zdrojem hříchu a zápletek však není Tyrone. Ten představuje jen komentátora, záporný vnitřní hlas, který je v každém z nás, ale vlivem výchovy, konvencí a morálky si jeho našeptávání necháváme pro sebe. Zdrojem všech problémů je – stejně jako v bibli – žena. S životem nespokojená, čerstvě ovdovělá Margery (Věra Hlaváčková), na první pohled ideální manželka, v sobě ukrývá temné spodní proudy a kombinací zranitelnosti, přitažlivosti, lhostejnosti a krutosti deptá všechny muže na scéně: svého syna, povrchně rebelujícího frajírka Timothyho (Jakub Urbánek) i dušínovsky spořádaného pastora Grega (René Šmotek). Druhá žena, naivní a hříchem neposkvrněná Jessica (Tereza Vítů), pak celé drama navrací svou iniciativou do správných kolejí. Symbolické, že?

Představení je velmi expresivní, což podtrhuje nejen velmi stylizované vedení herců, ale rovněž scéna (Michal Syrový) a kostýmy dovedené drobnými detaily do bizarnosti (Marcela Lysáčková).

V Přisámbůh! ne vše funguje stoprocentně, vysoká míra stylizace nevyhovuje všem hercům a stává se tak spíše kontraproduktivní. Navíc tlak na zábavnou rovinu občas přebije hlubší sdělení. Přes všechny výhrady se však jedná o zajímavou hru, která v druhém plánu vyvolává i znepokojující otázky. Nejspíš se nezalíbí každému, formou míří spíše na liberálněji smýšlejícího diváka, ale za pokus stála.

JITKA RAUCHOVÁ
Autorka je kulturní historička

Hodnocení: 70%