Stroj času ani přesuny ve skafandrech v tomhle filmu o návratu do minulosti nečekejte. Čtyřicátník Nicolas Bedos vypráví příběh jednoho obyčejného manželství, na které jako na mnohá jiná doléhá tlak času.

Victor a Marianne žijí své všední dny, v zajetí setrvačnosti, známých rituálů a přátel, ale i tužeb. Právě ty jsou u každého jiné. Zatímco Victorovi navyklý stereotyp nevadí, ba naopak, je mu v něm dobře, Marianne postrádá někdejší vzájemnou jiskru a aktivnějšího partnera.

Pravěk se ženou

A tak postaví svému „zimnímu méďovi“ kufry za dveře, které vzápětí otevře milenci. Victor dostane šanci vycestovat v čase prostřednictvím zážitkové agentury, jež umí s pomocí profesionálních herců a filmové techniky vykouzlit jakékoli dobové prostředí a situace na přání.

Nový klient je ale zaskočí. Na rozdíl od jiných, kteří žádají opulentní hody na dvoře Ludvíka XVI. či se rozkošnicky noří do dýmu alkoholových dýchánků s Hemingwayem, Victor chce znovu prožít první rande s manželkou. „Pravěk, kdy ještě spal se svou ženou,“ jak se vyjádří. Jenže návraty do téže řeky mívají svá úskalí. Zvlášť když sedíte u stolu s půvabnou dvacítkou a kolem zní pecky ze sedmdesátek, ale vám je pořád šedesát.

Je to hezký nápad, rozvedený do hravého scénáře (který si napsal Bedos sám), jenž nabízí prostor pro chvíle ús-měvné i dojemné. „Myslím, že tehdy pršelo,“ pronese Victor. A režisér, sledující akci za skrytým oknem, pustí déšť. Jaká romantika!

Vládné časy

Pro autory i diváky je to exkurze do krásných časů (La Belle Époque, jak se v originále film výstižněji jmenuje). Vládne tu klidnější životní tempo a vlídné vztahy. Nejde ale jen o hru s dobou a detaily (od pánských kotlet až po divoké dýchánky).

Je to chytré zamyšlení nad tím, kam se doba posouvá a jak čas mění vztahy. Když vám technologie berou obživu, z manželky je egoistická sekernice a vy světu přestáváte rozumět, nechce se vám v něm moc fungovat.

A ani sebelepší agentura nenahradí to nejdůležitější: lásku a empatii, jakkoli to zní banálně. Bedos tak činí s porozuměním, ale bez melodramatičnosti. Výrazně mu v tom pomáhá Daniel Auteuil v hlavní roli, Fanny Ardante a další.

Je to ta správná laskavá romance střižená francouzským humorem, jež sluší novoročním kinům.

Hodnocení Deníku: 70 %