Do zákulisí Blízkého či Středního východu nahlížela řada filmařů. Někteří méně úspěšně, jiní, třeba Kathryn Bigelow v dramatech Smrt čeká všude nebo 30 minut po půlnoci, přesvědčivě. Snímek dánských tvůrců Nielse Ardena Opleva a Anderse W. Berthelsena Vidíš měsíc, Danieli patří k těm druhým. Sledovat ho je jako fasovat rány bičem – podobné, jaké absolvuje i titulní hrdina. Je šokující a zcela vás ochromí. Diváka ale nevydírá.

Z natáčení Nabarveného ptáčete
Jedenáct barev ptáčete aneb Jak se točil film, kde svlékli i režiséra

Scénář vznikl podle stejnojmenné knihy dánské reportérky Puk Damsgårdové, jež v ní popsala únos mladého fotografa Daniela Rye, kterého v Sýrii drželi islámští teroristé 398 dnů v zajetí. S několika dalšími novináři prošel martýriem, jež by člověk nepřál ani největšímu nepříteli – bili ho, týrali hladem i žízní, nepouštěli na toaletu, hrozili mu smrtí.

Pokusil se o útěk, sebevraždu, nakonec byl díky nezměrnému úsilí rodiny propuštěn. Jiní jeho spoluvězni to štěstí neměli a skončili s páskou na očích a rozstříleným trupem na dně jámy.

Zdroj: Youtube

Dánští tvůrci vyprávějí jeho příběh stroze, reportážně, ale s klíčovými detaily a brilantní filmařinou, kde zejména kamera hraje výraznou roli. Všímají si paradoxu plynoucího z Danielova počátečního pocitu životního stereotypu a následného utrpení. Zachycují sadismus únosců, přátelství s novináři, s nimiž hrdina sdílí stejný úděl, složité vyjednávání i zoufalé snahy jeho rodiny sehnat peníze.

Z původních „deseti notebooků a jedné sanitky“ totiž islamisté vyšroubují částku na maximum. Jak ale ve filmu zazní, „s teroristy nevyjednáváme“. Jakkoli to dánská vláda zhusta navrhuje…

Jen fotit Syřany 

Je to užitečná facka všem, kdo by snad ještě měl iluze o Islámském státu. Autenticitě filmu napomáhá i nemužný charakter hlavního hrdiny, hubeného blonďáka v brýlích (o než přijde během prvního střetnutí s fanatiky), jehož postupnou devastaci zvládl Esben Smed s nevídanou přesvědčivostí.

Ježek Sonic
Ježek Sonic prosviští kiny. Jak si povede u českých fanoušků?

Po celou dobu trýznění vyhlíží Daniel oproti ostatním ostříleným novinářům jako ustrašený kluk, který sem zabloudil omylem. Což je svým způsobem i pravda. „Chtěl jsem fotit obyčejné syrské lidi,“ říká.

Je to strhující film, jehož napětí Arden Oplev, zkušený režisér krimi, zručně stupňuje. A divák s Danielem k zešílení trne a ve finále se přistihne při úlevném dojetí. Snad jen ten americký epilog s předáním vzkazu mohl být kratší.

Hodnocení Deníku: 80 procent