„Nikdy jsem nebyla nervák, žila jsem spokojeně. Věk nám také prodlužuje, že si tady v domově žijeme tak v klidu a bezstarostně,“ zamýšlí se oslavenkyně. „Hrozně si vážím práce našich sestřiček a všeho ošetřujícího personálu, který má s námi nemocnými, starými a mrzutými velikou a svatou trpělivost. Jsme vděční za každé vlídné slovíčko a úsměv,“ dodala.

Domov si loni na podzim sáhl na dno, když jím prošel koronavirus. Onemocněla i paní Votavová, choroba ji ovšem nijak nepoznamenala. „Měla jsem covid, nic mi ale nebylo. Prožila jsem to v klidu,“ poznamenala.

Hladký průběh potvrdil i 75letý syn Petr Votava, který je s maminkou v každodenním telefonickém kontaktu, a pracovnice domova Blanka Koblicová. „Covid paní Františka zvládla bez nějakých obtíží a s přehledem. Je to až s podivem s ohledem na věk. Jakmile to bylo možné, nechala se oočkovat,“ doplnila Koblicová.

Příliš drsný svět

Paní Votavová už špatně vidí a slyší, pohybuje se s pomocí invalidního vozíku. Víc ji ale trápí svět venku, kterému moc nerozumí. „Dívám se na Policii v akci (pořad v televizi Prima, pozn. red.) a vůbec nechápu, jak mohou být lidé tak záměrně zlí. Pořád slyším maminku, jak mi říkávala: Nesmíš závidět a nenávidět. Nesmíš vědomě nikdy nikomu ublížit,“ vrací se do minulosti, aby mohla porovnávat. „Asi jsme byli tenkrát jinak vychovaní – abychom měli úctu k rodičům, učitelům, jeden k druhému. Měla jsem zlatého muže, byli jsme spolu 80 let a neznám, že by na mě ten člověk vykřikl,“ doplnila seniorka.

Františka Votavová se narodila 13. června 1916 v Libkovicích u Duchcova. Je ze šesti dětí. Po měšťance se s rodinou přestěhovala do Prahy, kde potkala svého budoucího manžela. Bylo to v kině. Partnery byli 80 let, manželi 74 let, čímž se nakonec zapsali do české knihy rekordů. Nejprve bydleli v Praze, kde se jim narodili dva synové. V 50. letech přesídlili do Jirkova. Paní Votavová poté pracovala jako strojnice u turbíny v elektrárnách. Ve stáří jí dělají radost tři vnoučata, pět pravnoučat a také dvě prapravnoučata.

Miluje sladké

Vždy ráda pletla a vařila, k jejím zálibám dodnes patří čtení. Za pomoci lupy louská červenou knihovnu. Stále zbožňuje sladké. Podle toho také vypadaly dary od její rodiny a dlouhé řady gratulantů v domově pro seniory, kde nechyběla ředitelka Eva Šulcová a také starostka Jirkova Darina Kováčová. Kromě sladkostí ale oslavenkyně dostala například i škvařené sádlo nebo nakládané utopence.

Podle statistiky České správy sociálního zabezpečení bylo na konci března v Ústeckém kraji 36 obyvatel starších sta let, z toho tři muži. Zbývající většinu tvoří ženy. Nejstarší v té době byly dvě ženy, které dovršily 105 let.