Rychlejší přeprava osob a materiálu umožnila nástup průmyslové revoluce a především masivní těžby uhlí. „Během krátké doby vzniklo směrem k Souši, Dolnímu a Hornímu Jiřetínu, Janovu a Hornímu Litvínovu jedno důlní zařízení vedle druhého,“ popsali velké změny historici v Knize o Mostecku.

Připojováním důlních vleček pronikla železniční síť do dalších oblastí Mostecké pánve a uhelný revír se mohl dát rozšiřovat. Parní vlaky zajistily odbyt suroviny mimo okres, čímž poptávka po uhlí rostla. Není divu, že už v roce 1871 vznikla první uhelná společnost Brüxer Kohlenbergbaugesellschaft. Další těžební firmy brzy následovaly a záhy si rozdělily celý revír.

Nový byznys a technický pokrok posílený železnicí umožnil zakládání dalších továren a přilákal na Mostecko pracovní sílu z jiných měst a venkova. V Mostě a okolí výrazně rostl počet obyvatel, což vedlo k nedostatku bytů. Východiskem byla další zástavba a úprava města. Zatímco v roce 1857 neměl Most ani 5 tisíc obyvatel, v roce 1890 jich bylo skoro 22 tisíc.

„Most byl v polovině 19. století spíše ospalým městečkem. Klíčovým datem, které tohle změnilo a nastartovalo překotný vývoj, byl rok 1870, kdy do Mostu byla přivedena železnice,“ řekl architekt Vít Holý, který se už několik let se svými kolegy snaží vtáhnout Mostečany do historie jejich města a probudit v nich zájem o další rozvoj sídlišť.

Příchod železnice znamenal revoluci

V Mostě se těžilo uhlí už před rokem 1870, ale teprve příchod železnice změnil celé hospodářství a sociální poměry. „Doly najednou mohly uhlí distribuovat nejen pro lokální potřebu, ale i do širokého okolí. Tím pádem mohly expandovat a nabírat další dělníky, což přineslo bytovou krizi,“ sdělil architekt. S novými domy se postupně rozšiřovala občanská vybavenost. Vznikaly další veřejné i soukromé instituce, školy, spolky a okresní nemocnice. Architekti tak měli řadu zakázek a kvalitu budov zvyšovaly soutěže a najímání předních stavebních firem. Stále bohatší město si to mohlo dovolit.

Železnice vedoucí Mostem se přitom dále rozšiřovala. „Později se na trať napojila železniční společnost Buštěhradské dráhy s tratí Praha - Kladno - Chomutov - Karlovy Vary – Cheb,“ upozornil ředitel Oblastního muzea a galerie v Mostě Michal Soukup.

Na důležitost železnice upozorňuje speciální výstava v mosteckém muzeu, které s partnery zajistilo v sobotu 3. října slavnostní jízdy zvláštním vlakem. Využily toho dva tisíce lidí. K oslavě 150 let železniční dopravy pod Krušnými horami se připojil i Českojiřetínský spolek. Výročí železnice chtějí připomínat po celý následující rok a zároveň podporují myšlenku přeshraničního znovupropojení tratí Teplice/Most - Moldava - Freiberg.

Partnerský Nadační fond Moldavská dráha / Teplický Semmering koordinuje od července, po jednání s poslanci Evropského parlamentu v Holzhau, české zájmové skupiny obcí, které o spojení české a saské železnice usilují. „Účelem nadačního fondu je komplexní podpora aktivit pro zachování a rozvoj provozu na železniční trati Teplice / Most - Moldava – Freiberg,“ sdělil předseda správní rady nadačního fondu Petr Fišer.