„Vstávám v půl čtvrté, ve čtyři jsme na louce a pročesáváme ji. Každý z rojnice má své číslo a myslivec s dronem vždy do vysílačky hlásí - například - čtyřko, je tři metry před tebou… Ještě dva kroky,“ líčí čtyřiatřicetiletá Ilona z Vysokomýtska, která se do zachraňování srnek letos také pustila.

Nalezená srnčata musí rychle, než je vyplaší, chytnout, strčit do bedýnky a odnést pryč z louky. „Srnčata nejsou ve vysoké trávě vůbec vidět, můžete být klidně metr od nich a stejně je nevidíte, jak jsou tam ukrytá. Bez dronu, který je vidí z výšky, bychom takovou úspěšnost vůbec neměli.“

Myslivecký spolek Hůrka Žamberk zakoupil dron za pomoci města Žamberk a Pardubického kraje.

„Před dvěma týdny jsem měl časně ráno možnost sledovat myslivce při této záslužné aktivitě na louce u Kunvaldu. Termovize shora ukázala místa, kde se nachází jak vzrostlá zvěř, tak i malá srnčata. Velmi ulehčuje vyhledávání. Měl jsem možnost jedno srnče vyzvednout přímo z místa kladení ve vysoké trávě a uložit do bedny, která je odložena po dobu seče na okraj louky, po jejím skončení je srnče puštěno zpět do přírody,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Krátký animovaný film iniciativy Stop sečení srnčat, kde je celá problematika vysvětlena. Komentář namluvil herec Viktor Preiss:

Stop sečení srnčat - komentář čte Viktor Preiss | Video: Stop sečení srnčat

Květen a červen jsou měsíce, ve kterých srny rodí (takzvaně kladou) mláďata. Ta potom ukrývají na loukách ve vysoké trávě, aby je ochránila před predátory, než povyrostou a budou schopna před nimi utéct sama. Srna se od srnčete nikdy zcela nevzdálí, zpravidla z okraje lesa pozoruje louku a čas od času chodí své mládě kojit.

Tyto měsíce jsou ovšem dobou, kdy se sečou travní porosty či porosty vojtěšky a jetele. Srnčata na blížící se nebezpečí v podobě sekačky reagují přikrčením k zemi. Dnešní způsob sečení je však pro takto schovaná mláďata zničující.

„Záběr sekaček může být v rozmezí od tří do dvanácti metrů a rychlost traktoru se pohybuje od 5 do 20 kilometrů za hodinu. Za těchto podmínek není řidič zpravidla schopen mládě v trávě zahlédnout. Srnče se navíc při jakémkoliv vyrušení instinktivně přikrčí k zemi a ‚zneviditelní se‘ natolik, že je mnohdy nesnadné ho objevit i při pouhé pěší chůzi,“ vysvětluje iniciativa Stop sečení srnčat na svých stránkách.

Dlouhé umírání 

Dnešní stroje srnčata přesekají, ne vždy však dojde k okamžitému úhynu. „Sekačky srnčatům zpravidla přesekají běhy, nebo je jinak zmrzačí a srnčata poté umírají i několik hodin, než vykrvácí a stanou se pochoutkou dravých ptáků. Dle hrubého odhadu jen v Česku zemře ročně následkem sečení na 60 tisíc srnčat,“ připomíná inciativa. Toto číslo potvrzují i myslivci, zemědělci loni operovali s počtem 51 tisíc.

Problémem je i to, že se nasekaná těla srnčat zabalí do balíků a mohou se tak dostat do krmiva hospodářských zvířat, což pro ně může být toxické.