Bylo zničeno a vypáleno přes tisíc synagog a další tisíce židovských obchodů. Zahynula téměř stovka lidí a v následujících dnech bylo třicet tisíc Židů odvlečeno do koncentračních táborů. Záminkou pro pogrom byl atentát Žida Herschela Grynszpana na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži Ernsta von Ratha.

Bohoslužba v České Lípě

K vypálení českolipské synagogy došlo nadvakrát. Poprvé požár ještě neinformovaní hasiči stačili uhasit. Podruhé již měli správné instrukce a hlídali pouze okolní budovy.Tuto smutnou událost si společnou bohoslužbou připomenou i v České Lípě za účasti představitelů města, křesťanských církví, zástupců Židovské obce z Děčína a dalších občanů města. Shromáždění se bude konat v sobotu 10. listopadu od 17 hodin v kostele Povýšení sv. kříže v blízkosti památníku, kde synagoga stála a kam se shromáždění přesune v průvodu se svíčkami po ukončení bohoslužby v kostele.

Pietní tryznu na místě někdejší synagogy povede kantor Ivan Kohout a promluví předseda židovské obce z Děčína František Comorka. Vzpomínka na vypálení synagogy v tomto formátu se koná již po druhé po pěti letech. „Potěšilo mě, že v roce 2013 do České Lípy přijel na naše pozvání též jeden z organizátorů podobného shromáždění v blízké Žitavě, kde po synagoze zbyla též jen pamětní deska a proluka v zástavbě. Letos se zase mi chystáme do Žitavy, kde si kulaté výročí Křišťálové noci také znovu připomínají a to jak v kostele tak u památníku“, vysvětluje za organizátory Jan Kirschner, presbyter místního sboru Českobratrské církve evangelické..

Dvakrát vypálená synagoga

České Lípě se dnes k judaismu nehlásí zřejmě nikdo a komunita, která měla ještě před válkou cca 400 členů, neexistuje. Většina nepřežila holokaust a několik desítek navrátilců odešlo po válce do Izraele nebo do jiné části světa. „K jejich nepřijetí přispělo i to, že mluvili převážně německy a komunistický režim „sionistům“ také nebyl nijak nakloněn,“ připomíná Kirschner. „Jedinou památkou po výstavní synagoze z 19. století je malý památníček na velkém parkovišti a jméno ulice v bývalé židovské čtvrti, která ale také vzala za své v budovatelské době socialismu,“ dodal.

K vypálení českolipské synagogy došlo nadvakrát. Poprvé požár ještě neinformovaní hasiči stačili uhasit. Podruhé již měli správné instrukce a hlídali pouze okolní budovy. V pohraničí severních Čech jen málokterá synagoga unikla destrukci. Výjimkou je město Děčín. Zde mají synagogu nedaleko nádraží v městské části Podmokly v poměrně husté zástavbě, ve svahu na málo přístupném místě. To zřejmě přispělo k záchraně objektu, díky intervenci německého starosty města, který argumentoval i obavou z rozšíření požáru na okolní budovy.

Synagoga v Děčíně byla postavena v orientálním stylu. Její kupole připomíná jedinou zachovalou stavbu od českého architekta v Hirošimě. Ve městě je fungující židovská obec a synagoga slouží jak k bohoslužbám, tak jako kulturní centrum.

Slovo synagoga je řeckého původu (synagogein tj. shromažďování), hebrejština užívá slov bejt ha-kneset (dům shromáždění, výraz i pro sněmovnu, parlament). „Synagogy dnes často připomínají již jen ty mrtvé. Pokud zůstaly, jen málo kde fungují, tak, jako živá obec v Děčíně. Některé slouží ke shromáždění křesťanům, další jako muzea nebo k jiným účelům. Snad jediná moderní synagoga u nás, také v severních Čechách, je v Liberci. To je ale již zdařilá novostavba, která je součástí centra krajské knihovny,“ dodal Kirschner.