Akademičtí pracovníci pedagogických fakult mají oproti svým kolegům na univerzitách nejnižší platy. Někteří zaměstnanci si tak přilepšují díky projektům. Ministryně školství Kateřina Valachová chce na příští rok žádat o navýšení rozpočtu vysokých škol o 4,5 miliardy korun. Finance navíc by měly jít právě na mzdy pedagogických a akademických pracovníků. Zlepší se konečně dlouhodobě neutěšená situace?

Platy na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni začínají na částce 16 100 korun. Po získání doktorského titulu se základní částka zvyšuje na 19 700. Právě takovou mzdu má po 27 letech praxe kybernetik Petr Michalík. Jelikož teď není zapojený do žádného grantu nebo vědeckého projektu, lepší výplaty se letos nedočká.

V minulosti sice Michalík přemýšlel o odchodu do soukromého sektoru, ale nakonec se rozhodl zůstat. Podobné dilema řešil hned několikrát jeho kolega z katedry pedagogiky Josef Slowík. První krize pro něj nastala asi v roce 2010, když pro fakultu nastala hubená léta. Tehdy byl jeho hrubý měsíční plat pod hranicí celostátního průměru, jenž v té době činil zhruba 23,8 tisíce korun. „Kdybych neměl další práci mimo fakultu, nedokázal bych uživit rodinu," řekl speciální pedagog. Situaci pak zachránila nabídka spolupodílet se na projektu, která se samozřejmě promítla na výplatní pásce.

Nedávno se scénář opakoval. Slowík znovu přemýšlel o změně svého působiště. Od katedry však dostal možnost vést projekt týkající se inkluze. Finančně se rázem vyhoupl nad současnou průměrnou měsíční mzdu, která se koncem loňského roku pohybovala kolem 28 tisíc korun. „Pokud přestanou proudit peníze z Evropské unie, projekty nás přestanou zachraňovat," podotkl.

S tímto tvrzením souhlasí děkan pedagogické fakulty Miroslav Randa. „Jedná-li se o projekty směřující do oblasti didaktiky jednotlivých oborů, je to prospěšné. Ovšem projekty nesouvisející s hlavní pracovní náplní kolegy spíš zatěžují a tříští jejich pozornost," konstatoval.

Ministerský návrh týkající se zvýšení mezd pedagogických a akademických pracovníků Randa jednoznačně vítá. „Je to určitě krok správným směrem. Situace týkající se financování vysokých škol je dlouhodobě neutěšená a dotýká se také regionálního školství," uzavřel.

Doktorandi se dočkají více peněz

V současnosti činí průměrné stipendium pro prezenční doktorandy 7500 korun. Podle ministerského návrhu by se měla částka už příští rok zdvojnásobit. Změnu pozitivně hodnotí děkan plzeňské pedagogické fakulty Miroslav Randa.

„Z uvedené částky, tedy 7500 korun, ještě doktorandi odvádějí 1500 korun na zdravotní pojištění. Výsledná částka je tedy 6000 korun, což je hluboko pod minimální mzdou. Zaplať pánbůh za jakékoliv navýšení," podotkl. Nedostatek peněz podle jeho názoru ovlivňuje rozhodování studentů, zda se budou dále ve svém oboru vzdělávat. „Ti, kteří končí, jsou nejlepší a mohli by nastoupit na doktorát, musejí zvažovat finanční podmínky. Někteří kvůli tomu nakonec nenastoupí, což je škoda. Jiní se rozhodnou studovat v zahraničí," sdělil Randa.