Alois Holub je nositelem ocenění Spravedlivý mezi národy, které uděluje Izrael osobám nežidovského původu, jež za druhé světové války pomáhaly Židům. Narodil se v roce 1917 a vyučil se truhlářem. Protože kvůli Mnichovu nedostal šanci bránit vlast jako voják, rozhodl se v květnu 1939 vstoupit do komunistické strany a zapojit se do odboje.

Když byla jejich organizace v roce 1941 prozrazena, stal se svědkem masových poprav v Kounicových kolejích v Brně. Skončil v koncentračním táboře Mauthausen. Život mu zachránila truhlářská práce. Byl tak zručný, že vyráběl šachové figurky a kazety zdobené intarzií pro esesáky, kteří mu dopřáli pobyt v truhlárně v relativním suchu a teple.

Počátkem roku 1945 do Mauthausenu dorazil transport z Osvětimi, ve kterém byli i pražští Židé v zuboženém stavu na pokraji smrti. Tak se Alois Holub seznámil s šestnáctiletým Wolfim Adlerem. Ten je dnes známý jako rabín Sinaj Adler, který svůj osud zaznamenal v autobiografické knize V údolí smrti.

„Jelikož byl v lágru již čtyři roky, bylo jeho postavení lepší než moje. Každý den mi přinášel chléb či polévku. Za podmínek, které tam vládly, mi tím opravdu zachránil život. Slíbil jsem, že nikdy nezapomenu, co pro mne učinil,“ vzpomínal v roce 2008 pro Paměť národa rabín Sinaj Adler na Aloise Holuba.

Práce na úřadě nebyla pro něj

Stali se celoživotními přáteli. Ocenění Spravedlivý mezi národy Holub převzal v roce 1994. Stal se 118. držitelem tohoto titulu v České republice. Z koncentráku se Alois Holub vrátil s podlomeným zdravím, takže místo v truhlárně pracoval na úřadě. To ho neuspokojovalo.

„Mluvil jsem se strejdou, který byl v Krnově. I se synem utekli z Meziříče do pohraničí. Že tam dělá ve varhanách a že by to byla práce pro mě,“ popsal Alois Holub na nahrávce pro Paměť národa jak se stal známým krnovským varhanářem.