„Takový typ památky nemá co do rozsahu a stavu dochování ve východočeské archeologii obdoby,“ uvedl archeolog Radek Bláha na webu Muzea východních Čech.

Někdejší Písecký rybník měl rozlohu 114 hektarů a podle odborníků patřil mezi sousedícími vodními nádržemi spíše k menším. Ležel severně od obce a byl chráněn lomenou hrází, jejíž západní část, která tvořila hranici navazujícího Velkochlumeckého rybníka, dnes využívá silnice z Písku do Mlékosrb. Současný průzkum odkryl pozůstatky konstrukce jižní hráze dlouhé asi 800 metrů, z níž se zachoval základ tvořený nepropustným jílem, který měl zamezit prosakování vody.

Archeologové na místě začali pracovat v prosinci. „Na oblast Píseckého rybníka jsme zaměřili svoji pozornost v souvislosti se záměrem obce Písek vybudovat v jižní části jeho plochy rodinné domy,“ vysvětlil Radek Bláha.