„Pokud se neumíme domluvit na Letňanech, tak doufám, že si magistrát bude vědom toho, že tady všechno stojí,“ řekl Babiš. Narážel tím na Prahou preferovanou možnost postavit novou nemocnici na pozemcích v Letňanech, kde premiér prosazuje úřednickou čtvrť.

Dvě třetiny budov v areálu patří hlavnímu městu, ve kterých platí nemocnice nájem, zbytek je její. Situaci se dlouhodobě nedaří vyřešit. „Budeme hledat řešení směny, ale nemůžeme dlouho čekat. A Praha by se měla podílet na investicích, například do chirurgie,“ uvedl Vojtěch. Do rekonstrukce pavilonu chirurgie by bylo třeba investovat asi 500 milionů korun.

„Hlavní město Praha má dlouhodobě zájem o směnu majetku se státem, ale bude muset jít o směnu velmi komplexní. Mimo jiné budeme muset vyřešit otázku Faustova domu s lékarnou VFN nebo pozemků v areálu vinohradské nemocnice,“ odpověděl vládní delegaci prostřednictvím Pražského deníku primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Podle Hřiba však Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zablokoval veškeré směny mezi městem a státem. „Navrhuji proto, aby pan premiér dal pokyn ředitelce ÚZSVM Kateřině Arajmu ke spuštění dlouho připravovaných majetkových směn a vzájemně jsme mohli nalézt majetek, který stát smění za budovy, které budou dávat smysl v řešení strategických cílů Prahy, jako je například krize dostupnosti bydlení,“ dodal pražský primátor.

Praha dotuje záchranku

Hřib se zároveň brání Babišově výtce, že hlavní město nepřispívá na zdravotnictví v Praze. Podle primátora například magistrát „velkoryse financuje“ například pražskou zdravotnickou záchrannou službu, která - jak tvrdí Hřib - má díky tomu nejlepší dojezdové časy v republice. „V roce 2019 konkrétně hlavní město přispělo pražským záchranářům 310 milionů korun, zatímco příjmy od zdravotních pojišťoven činily pouze 165 milionů korun,“ dodal primátor s tím, že v přípravě je rovněž velká investice do nového sídla záchranky.

Podle vedení nemocnice je třeba investovat do areálu asi 6,5 miliardy korun. Asi 2,8 miliardy investic potřebují městské budovy. Investovat chce nemocnice také do rozšíření centra porodní asistence, kde ženy rodí jen za pomoci porodní asistentky, lékař je ovšem okamžitě k dispozici v případě komplikací. Letos se očekává asi 600 porodů, zájem podle ředitele nemocnice Jana Kvačka výrazně převyšuje kapacitu. Na základě zkušeností z Bulovky připravuje i ministerstvo zdravotnictví pokyn pro zavádění podobného přístupu v dalších porodnicích.

Nemocnice skončila vloni ve ztrátě téměř 260 milionů korun, dluhy měla přes 960 milionů korun, z toho více než tři čtvrtiny po splatnosti. Pohledávky za 450 milionů korun odkoupila jedna banka a splátky nemocnici rozložila na osm let. Podobně chce vyřešit dalších 500 milionů závazků. Roční obrat činí 3,2 miliardy korun.

Kvůli dluhům, které jsou podle vedení nemocnice způsobené i nízkými úhradami od zdravotních pojišťoven, nemá nemocnice peníze na vlastní investice. Připravený má však projekt už z roku 2007 na výstavbu urgentního příjmu, kam by mohli přicházet pacienti na pohotovost a zároveň by je tam přivážely sanitky.

Podobné projekty za poslední dva týdny představily Babišovi a Vojtěchovi už tři pražské nemocnice. Budova traumacentra pro léčení nejvážnějších úrazů ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady by měla stát asi sedm miliard korun, přesune se tam skoro polovina lůžek. Babiš přislíbil na stavbu hledat i státní peníze.

Při návštěvách pražských nemocnic se premiér seznámil s dalšími chystanými projekty. Thomayerova nemocnice v Krči chystá objekt urgentního příjmu za miliardu korun, zateplení budov a opravu plicní kliniky. V pátek při návštěvě Všeobecné fakultní nemocnice mluvil o odprodeji některých budov mimo areál u Karlova náměstí a stavbě nových. Také VFN zahájila stavbu urgentního příjmu. Ty jsou jednou z priorit ministerstva, podpoří je i z evropských peněz.