Epicentrum otřesu bylo v hloubce 655 metrů v lokalitě Dolu ČSM-Jih.

Do akce byli uvedeni záchranáři sloužící přímo na šachtách, další přijeli z jejich hlavní ostravské základny. 

Těžební společnost OKD zatím nepotvrdila, zda měl otřes nějaký dopad na podzemní pracoviště některého z činných dolů. "V této chvíli nemáme k dispozici jiné informace, než potvrzení záchvěvu," sdělil Deníku mluvčí OKD Ivo Čelechovský. 

Zásah báňských záchranářů tak mohl být i preventivního charakteru. Kontrolována bývají všechna pracoviště, která by mohla být otřesem postižena a ověřuje se, zda jsou všichni horníci v pořádku. 

Z dostupných informací vyplývá, že ke zraněním nedošlo. 

Důlní otřesy

Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem. Buď toto napětí cíleně uvolní střelmistr odpálením nálože, nebo k němu dojde samovolně vlivem těžby černého uhlí.

Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti.

Více informací o důlních jevech najdete ZDE

Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru.

Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.

Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné, se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky. S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, otřasná odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech.