Zlomovým momentem pro osud Památníku bylo bombardování Zlína v roce 1944. „Budova byla poškozena a Památník musel být uzavřen,“ vysvětlila vedoucí odboru kultury a památkové péče Eva Husáková. Po 75 letech opět získal svůj původní vzhled i funkci a včera ho město Zlín slavnostně otevřelo.

Byly to vlastnosti Tomáše Bati optimismus, jasnost, velkorysost, vzlet a prostota, které se podle autora návrhu rekonstrukce architekta Petra Všetečky na proměně Památníku Tomáše Bati ve Zlíně odrazily. „Usilovali jsme o to osmnáct let,“ uvedl.

Pro rodinu Baťových je podle slov ředitele Nadace Tomáše Bati Pavla Veleva otevření Památníku událostí vzbuzující velké emoce.

„Když jsem jim posílal fotky upevněného letounu v Památníku, tak mi odepisovali, že je to nádherné, skvělé, skvostné, s velkou omluvou, že nemohou dnes přijet,“ komentoval. Cítí tak, že Baťa ve Zlíně stále žije. Sami na vznik modelu letadla přispěli částkou dva a půl milionu korun.

Nejen památka na Tomáše Baťu

Památník má funkci sochy. „Má být nejen památkou na Tomáše Baťu, ale má také zhmotňovat ideál baťovských principů,“ komentovala Eva Husáková. Řediteli zlínského archivu Davidu Valůškovi se při pohledu na letadlo v Památníku vybaví baťovské heslo „Pohyb je život, nehybnost smrt“, které Tomáš Baťa svým životem naplňoval bezezbytku.

„Nakonec se mu stalo osudným,“ připomněl s tím, že pro Zlín je navrácení budovy původním účelům významnou událostí. „Vnímám Památník jako symbol a poctu principům, na nichž vyrostlo naše město. A současně také jako protiváhu dnešní době přeplněné informacemi a podněty. Zde na vrcholu Gahurova prospektu návštěvníci naleznou prostor sice prostý, současně však velkolepý, který nabízí příležitost k zamyšlení,“ řekl náměstek primátora a dlouhodobý garant památníku Miroslav Adámek.

„Každá budova, která se začne používat, si své místo najde,“ sdělil Pavel Velev. Věřím, že umožní konání drobných akcí. Hlavní funkce však bude stejná, jak ji zamýšlel architekt Gahura. Aby v ní mohli lidé na Baťu zavzpomínat.

Multifunkční místo

„Místo by mělo mít i další funkci, ale není třeba s jejím přesným určením spěchat,“ uvedla vedoucí odboru kultury a památkové péče Eva Husáková. Amosféra se podle ní změnila již instalací letadla. „V tuto chvíli připravujeme horizontální časovou osu tří témat,“ doplnila. Promítne se na ní život legendy architekta Františka Lydie Gahury, velkotovárníka Tomáše Bati a změny funkcí Památníku.